Roky 1967 - 1972

Rok 1967

Tento rok byl celkem poklidný. Narušila jej však smutná událost a to hned 16. ledna asi kolem 8 hod ranní došla zpráva, že u Tišnova v trati zvané Pod Klucaninou se zabil náš občan Jaroslav Janíček z č.p. 111 ve stáří 30let. Dotyčný občan jezdil jako řidič nákladního auta  u státních lesů, polesí Deblín. Osudného dne měl naložený klády a sjížděl z lesa do polí, které bylo pokryto sněhem, neboť lesní cesta byla zledovatělá. Levá kola auta se však dostala do vyorané brázdy a v tu chvíli Janíček otevřel za jízdy dveře, podíval se co dělá náklad. Auto se naklonilo a převrátilo na bok. Janíček otevřenými dveřmi vypadlo a kapota auta ho zmáčkla a na místě usmrtila. Janíček se narodil V Lubném, v naší obci koupil starší domek, který celý přestavěl a už nedokončil. Byl pochován za velkého smutku ve Žďárci, kde bylo přítomno pohřbu hodně naších občanů. Zůstala po něm vdova a dvě dítky předškolního věku. Ještě jednou tragická událost vzrušila naši i Deblínskou veřejnost. Stalo se to 28. července ve večerních hodinách. Syn zubního lékaře dentisty Sojky Zdeněk Sojka vezl do Svatoslavi na motorce Miloslava Antla. Před obcí v blízkosti Sedmíkového kříže nepostřehl Sojka neosvětlenou frézu. Při nárazu utrpěl Sojka vnitřní zranění a během 1/2 hodiny zemřel na místě. Sojka byla svobodný stáří 21 let. Toho roku  zemřelo celkem 7 občanů, narodilo se 9 dětí. Počasí bylo příznivé pro zemědělství. Leden byl bez mrazů, dokonce 4. února byla naměřena teplota +12o. Ozimy dobře přezimovaly, jarní práce na poli se provedly včas. Také dešťová srážky dosáhly průměru. Teplotně dosahovaly letní dny až 33 ve stínu. Zima se přihlásila brzy a první sníh napadl  už 12.listopadu Mrazy byly velké a polevily až o vánocích kdy nastala  obleva. Výnosy v zemědělství dosahovaly lepšího průměru: u žita 23,5q, pšenice 34q, ječmen 32q, oves 37q, luštěniny 31q brambory 259q. Dobrá úroda byla u jetele červeného na semeno, kterého se sklidilo 147q. Byla postavena kolna na suchou píci a stáj pro žárný dobytek. Odměna na pracovní jednotku byla v družstvu 25 Kč a 1,5 kg zrnin. Průměrný výdělek na člena za rok činil 17 890 Kč. Kulturní fond byl čerpán 55 000,- Kč. Tři členové JZD byli na zájezdu v SSSR, odkud přijeli s velmi dobrými  zážitky. Škoda , že jich nebylo požito propagačně lépe. Toho roku byla zrušena mostová váha JZD u č.p. 88 a přemístěna do objektu družstva. V obci byly postaveny domy č.p. 159 a 160.V kampeličce evidována uložená částka 2 145 000,- Kč. Politické události měly poklidný ráz. V průměru roku to byly: Oslavy 1. máje, které byly v Tišnově, výročí VŘSR byl uspořádán lampiónový průvod na hřiště, kde byla zapálena vatra. Účast občanů byla velká, kolem 200 osob. Zdánlivě klidný závěr roku byl předzvěstí velké politické bouře pro nejbližší budoucnost.

Zapsala Josef Kučera a Menclerová
 

Rok 1968

Tento rok byl opravdovým mezníkem, dá-li  se to nazvat politickým uraganem, který zachvátil celou zemi. Nejen to, ale i za hranicemi země, do celého světa proběhly politické události ČSSR. Ano v Československu  se zrodila kontrarevoluce. Začalo to již v posledních  měsících předcházejícího roku, kde v ÚV KSČ byl podroben kritice president a první tajemník ÚV KSČ Antonín Novotný. Výsledkem tohoto rokování bylo, že president Novotný odstoupil z funkce 1. tajemníka ÚV KSČ a v lednu byl zvolen do této funkce Alexandr Dubček, v březnu pak Novotný odstoupil z funkce presidenta republiky a zvolen byl Ludvík Svoboda. Všem těmto jednáním byl sváděn ostrý názorový boj ve kterém se vyhranily dvě skupiny, což mělo za následek nejednotnost ve vedení strany. Neschopností Alexandra Dubčeka, později jak se ukázala i jeho kariéristické velikášství a ješitnosti využily pravicové síly a pod pláštíkem budování socialismu „s lidskou tváří“ přebíraly moc. Pod rouškou „humanismu„ odstraňovaly poctivé funkcionáře se státních orgánů, v továrnách i družstvech, pod heslem „Svoboda tisku“ tyto poctivé funkcionáře špinily, doháněly je k zoufalství a v padesáti případech k sebevraždě. Zakládaly se různé spolky jako KAN, K231 z kriminálních a dříve politických protistátních živlů, kteří byli šmahem rehabilitováni. Nejvíce řádily pravicové síly v rozhlase v tisku a televizi. Tam pod heslem „Svoboda tisku“ uveřejňovaly jen co se jim hodilo a tyto veřejné sdělovací prostředky, bez kontroly státu, byly největším nositelem pravicového oportunismu. Ku příkladu zveřejnily pamflet Vaculíka „2 000 slov“ podepsán významnými činiteli státního hospodářského a kulturního života, byl otevřenou výzvou proti všem lidem, kteří  pracovali celý svůj život pro blaho národa a byli šikanováni jen pro to, že nesouhlasily s pravicovými oportunisty. Pod heslem „Národní neutrality“ pravičáci zvrhovali úzkou spolupráci se Sovětským svazem, navazovali spojení  se táty Západní Evropy, zejména se Západním Německem  a žádali o vystoupení s voj. bloku Varšavské smlouvy. Konaly se veřejné mýtinky, na kterých oportunisté žádali zrušení KSČ, založení jiných politických stran, zrušení Lidových milicí, ROH bez komunistů apod.  SSSR a spřátelené země několikrát upozornili naše politiky na vážnost situace, bylo i několik jednání v Bratislavě, v Čierné nad Tisou, Dubček, Smrkovský a další slíbili, i podepsali dohody, že zajistí pořádek. Neudělali nic, jen situaci zhoršovali a nečinně přihlíželi. Schylovalo se u nás k tomu co bylo v Maďarsku v roce 1956, k bratrovražednému  krveprolití. Aby bylo tomu zabráněno, dne 21 srpna obsadily naši republiku vojska Varšavské smlouvy SSSR, Polska NDR, Bulharska a Maďarska. Tím byla zlomena síla pravičáků, kteří chtěli udělat ze socialistického Československa kapitalistický přívažek, jak se později ukázalo v ČSSR šlo o novou formu boje imperialistů proti socialismu – narušit socialistický stát a postupně ho vytrhnout  a převést do tábora kapitalismu. S příchodem vojsk Varšavské smlouvy se názorový boj vyostřil. Pravice toho využila – masové sdělovací prostředky se stáhly do ilegality a tím víc zuřivější byly jejich výpady. Ku příkladu, pro špatnou orientaci pohybu vojsk, byly na většině území zničeny a odstraněny směrovky na silnicích. Vojskům Varšavské smlouvy nebyla poskytnuta žádná pomoc, ani voda jim nebyla podána apod. Nechyběly ani výstřely. Leč zdravé díly s příchodem vojsk nabyly vrcholu sebejistoty a větší obliby. Do vedení Ústředního výboru KSČ se dostaly nové síly – nastalo období politické konsolidace. Zastánci  obrodného procesu pracovali každý po svém. Ti, kteří nejvíce hovořili a psali o vlastenectví uprchli  na západ, jiní se rychle přizpůsobili a ti nejodvážnější pracovali v pravicové politice. Zde šlo nejvíce o velkou část inteligence, která zmátla hlavy mladé generace země – zvláště studentů. Tak se stalo, že politický proces konsolidace se formoval na jedné straně v ÚV KSČ za jednotu národů na druhé straně pod  patronací některých státníků se pořádaly studentské stávky, které měly charakter demonstrací na protest proti SSSR. Nebylo ani divu, že zfanatizovaní jedinci si sahali na životy, tak jak to udělal student Palach, který se za živa upálil v Praze na Václavském náměstí. Ukázalo se, že ještě tento rok politické obtíže nebudou překonány. Jak již bylo uvedeno, ani naše obec se nevyhnula politickým událostem. Ve své podstatě většina občanů pasivně sledovala obrodný  proces, část občanů se postavila na stranu pravičáků a svůj názor projevila až po příchodu vojsk Varšavské smlouvy. Mluvčím této  skupiny byl předseda MNV Josef Husák, který jako první se postavil za politiku „lidské tváře“, v krátkém vystoupení na oslavách 1. máje. Přesto, že na těchto oslavách, které se konaly v tomto roce ve Svatoslavi a jichž se zúčastnila velmi početná skupina občanů z Deblína, hlavně lidovců, měl být jakýsi náznak sympatie k obrodnému procesu, se tento záměr nezdařil dík delegovanému řečníkovi a oslavy měly klidový ráz. Zato po příchodu vojsk Varšavské smlouvy řádil předseda MNV Josef Husák jako pominutý. Hned zorganizoval podpisovou protestní rezoluci, v místním rozhlase stále odsuzoval přítomnost sovětských vojsk a i když v naší obci za celou dobu  nebylo vidět ruského vojáka, přesto vyhlašoval, aby občané, kterým byly příchodem vojsk způsobeny škody, by se přihlašovaly na MNV o náhradu. V prvních dnech pobytu spřátelených  vojsk na našem území, tak jako ve městech, i v naší obci vyzváněly zvony do místního rozhlasu, u MNV vztyčil vlajku ČSR na půl žerdi to vše na protest. V době smutku za sebevraždu Jana Palacha zase vyvěsil černý prapor. Je skutečností, že Josef Husák byl pod vlivem některých občanů, kteří nikdy neměli kladný poměr k socialismu a tito využívali jeho funkce a slabé povahové stránky. Jsou i důkazy o tom jak tito pravičáci zničili  ukazovatele směru na silnicích v katastru obce, jak strhali po vesnici  vyvěšené plakáty k výročí VŘSR, Všechno přešlo a situace se pozvolna uklidňovala. Za to počasí toho roku přálo. Sníh, kterého napadlo hodně, brzy roztál. Mrazy nebyly, obilí dobře přezimovalo. Jen v letním období byla velká vedra a dlouho bylo sucho. Proto výnosy byly jen průměrné: žito 22q, pšenice 30,8q, ječmen 31q, oves 26q, brambor 220q z ha. Zrušen byl chov slepic. Byla postavena administrativní budova a dílny JZD. Pořízen byl kombajn na len, který rostlinu vytrhává, odsemeňuje a rozprostírá k rosení. Tento kombajn se projevil jako dobrý pomocník a nahradil hodně pracovní síly. Družstvo přešlo v tomto roce na nový způsob odměňování  za práci. Místo dosavadní pracovní jednotky, byla pevná odměna. Změna byla i v naturáliích, které se dostávají  podle odpravovaných norem. Dříve podle pracovních jednotek, avšak tyto si družstevník zaplatí. Odměna za tento rok činila v družstvu 29,40 Kč za normu. S novým odměňováním došlo k úpravě důchodového a nemocenského pojištění, tak jako je to u ostatních zaměstnanců. Místní národní výbor provedl v tomto roce úpravu na návsi, kde byly vysázeny šípkové růže. U příležitosti oslavy padesátého výročí trvání republiky, byla na návsi zasazena lípa svobody. V kulturním domě byla vzpomínková slavnost k tomuto výročí. Až na Svaz československého přátelství, obdržely všechny složky Národní fronty pamětní medaile a rovněž tak obdržely uznání někteří občané. Na slavnosti vystoupilo žactvo místních škol. Dále tam účinkovali někteří umělci z  Brna a v jejich vystoupení  bylo hodně pravicového oportunismu. V tomto roce se narodilo 5 dětí, 6 občanů zemřelo. Nejstarší naše občanka Marie Hejdová, které bylo 96 roků. Občané měli ke konci roku na svých kontech uloženo v místní pobočce Státní banky 2 570 000,-Kč. Zapsal Josef Kučera č.44 a Zdenka Menclerová.
 

Rok 1969

Tento rok se  vyznačoval politickou a hospodářskou konsolidací, neboť události předešlého roku a z části i tohoto roku, přivedli  celou naší zemi do krizové situaci. Stávkování na závodech a špatná   pracovní morálka, nezodpovědnost vedoucích  pracovníků, zapříčinily, že bylo nedostatek zboží. Na jedné straně se ve značné míře zvýšily mzdy, zejména u neproduktivních zaměstnanců, na straně druhé si podniky a závody libovolně zvýšily ceny svých výrobků a surovin, takže došlo k velkému zdražení. Veřejně se hovořilo o měnové úpravě a mezi lidmi nastal chaos. Zkupovalo se téměř vše i to co  nebylo potřeba. Tento zjev byl patrný i u našich občanů. Koupit zápalky bylo svého času štěstí. Podobně tak se zhoršilo i zásobování uhlím. O nic lepší nebyla ani politická situace. Proti sovětské tendence trvaly i nadále a vyhrotily se dne 27 dubna, kdy naše hokejové národní mužstvo porazilo na světovém šampionátu Sovětský svaz. Radost z  vítězství se přenesla s pravičáky a chuligány na ničení všeho co se dalo. Nejvíce byla postižena Praha a Ústí na Labem. Podobně tomu tak bylo i v srpnu, kdy pravičáci vzpomněli výročí příchodu vojsk Varšavské smlouvy. To však pravice pocítila tvrdou ruku spravedlnosti. Ano dnem 1 dubna odstoupil z funkce vedoucího tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Československa Alexandr Dubček a novým tajemníkem byl zvolen Dr. Husák. Naše obec na rozdíl od předešlého roku žila v klidném politickém ovzduší, pravicové živly jakoby vyčkávaly. Oslavy 1. máje se konaly opět v naší obci a Deblín zde byl zastoupen malým množstvím občanů, lidovci jakoby vymřeli. Celková účast byla však hojná a oslavy měly dobrý průběh. Průvod vedl od hřiště na náves, kde byla kulturní vložka a projev zástupce okresního národního výboru. Oslavy Velké říjnové socialistické revoluce konaly v užším kruhu. Na místním národním výboře se sešli členové komunistické strany a svazu Československo sovětského přátelství, kde byl vzpomínkový večer. Tento rok byl velmi úspěšný na výrobu zrnin. Hektarové výnosy byly u žita 27,7q, pšenice 38,20q, ječmene 42,50q, ovsa 32,30q brambor 229q. Bylo sklizeno rekordní množství za celé období trvání Jednotného zemědělského družstva, 102 vagóny zrnin. Také na semena byl rok velmi příznivý, sklidilo se 167q semene jetele červeného. Odměna v družstvu činila 35 Kč za každou odpracovanou normu a rezervní fond družstva přesáhl 1 milion Kč. Dobrých výsledků  bylo dosaženo jednak příznivým počasím, ale také vyšší produktivitou práce. Družstvo pořídilo sběrací vozy „Horal“, které značně ušetřily pracovní síly. Tyto vozy jsou velmi výkonné, samy sbírají na poli slámu, neb suchou píci, v kolně je samy pásem vyklápějí. Balíky po zřízené drážce postupují v kolně na libovolné místo. Místní národní výbor provedl nákladem 90 000,- Kč opravu místních komunikací na návsi, kolem kostela, u transformátoru a rybníka. Byly postaveny rodinné domky č.p. 109 Josef Řepa a č. p. 47 František Urbánek. Toho roku se narodilo 7 dětí, 5 občanů zemřelo. Občané měli koncem roku uloženo v místní pobočce státní spořitelny 2 590 000,- Kč. Zima nebyla krutá, bylo dostatek vláhy. Léto bylo hodně slunečné, teplé sucho panovalo na podzim až do zámrzu. V obci se projevil nedostatek vody zvláště v horním konci obce. S přicházející zimou se projevily další hospodářské potíže, nedostatek elektrické energie, takže docházelo k častému vypínání elektrického proudu. Též byl velký nedostatek uhlí. Sníh napadl v polovině listopadu a záhy přišly velké mrazy, které trvaly do koce roku. Sestavil Josef Kučera, zapsala Menclerová Zdenka
 

Rok 1970

Nástup do nového roku zastihl obyvatelstvo naší obce v epidemickém onemocnění chřipkou „Honkong 2“ Příznaky nemoci se projevily v celkové slabosti těla a horečkou. Chřipka postihla velkou  většinu našich  občanů a školní vánoční  prázdniny byly prodlouženy o 14 dní. Počasí, leden až březen, neustále padal sníh a podle dlouhodobého pozorování podobná zima nebyla již 200 let. Pro obrovské spousty sněhu vyhlásila vláda situaci za živelnou pohromu. V naší obci pod tíhou sněhu propadla střecha chléva v č. 24 a kolna v č 48, proto občané sníh ze střech shazují. Škody byly způsobeny i  na ovocných stromech, neboť polní zajíci se snadno dostávali přes ploty do zahrad a stromy okusovali až do větví. Ještě v polovině dubna  jsou pole pod sněhem. Polní práce jsou opožděny o 3 týdny. Ještě na 1. máje napadlo 5 cm sněhu, který během dopoledně roztál. Letní období se vyznačilo několika bouřkami a krupobitím. V Šardicích u Kyjova byl zaplaven lignitový důl, kde zahynulo 34 horníků. U nás napáchány škody nebyly, ba naopak od poloviny června až do konce července pořádně nezapršelo a úroda byla slabá. Až teprve s příchodem žňových prací se přihlásily i deště. Podzim byl velmi pěkný zejména v září a teplé počasí trvalo až do vánoc. Ještě 2. října přišla bouřka s vydatným deštěm a teplé počasí trvalo až do vánoc. Na Štědrý den  napadl první sníh a s ním i velké mrazy. Politické události: V celé ČSSR došlo k očistě stran, státních a hospodářských aparátů. Také v naší obci proběhly v dubnu stranické pohovory v KSČ a na základě postojů v létech 1968-69 byli 2 členové z KSČ vyloučeni a 5 pro nezájem  a pasivitu vyškrtnut. Dosavadní předseda MNV Josef Husák u něhož byly zjištěny vážné nedostatky v jeho práci, byl odvolán  a od 1.8. byla zvolena do funkce předsedy MNV poprvé v historii obce žena, Zdeňka Menclerová č. 158. Pracuje v Tišnově v záv. Prefa, jako dělnice a svou funkci předsedkyně vykonává po pracovní době. Památné oslavy: Dne 8. března se konala v místním pohostinství oslava svátku žen. Úvodní projev přednesla Zdeňka Menclerová a kulturní vystoupení mělo žactvo místních škol, účast byla veliká. Oslavy 1. máje se konaly v Deblíně. Shromáždění bylo na návsi, odkud průvod na horní konec obce a odjezd do Deblína. K významné  události došlo 10.května, kdy se u nás slavilo 25. výročí osvobození ČSSR. Toho dne k nám přijela sovětská občanka Otýlie Boleslavna Rajsmanová, bývalá válečná kameramanka, v doprovodu ved. tajemníka OV KSČ Františka Marvana. Po přijetí na MNV byla vzpomínka u pomníku padlých a u hrobu partyzána Mandrikova na hřbitově. Pak následovala prohlídka školy. Odpoledne byla slavnost v hostinci, kde za velké účasti občanů a tlumočníka Zdeňka Menclera ruská občanka vyprávěla o svých zážitcích z II. světové války. Po kulturním vystoupení dětí, byly předány Otýlii Rajsmanové upomínkové dárky. Oslavy VŘSR byly oslaveny lampiónovým průvodem na hřiště, kde byla zapálena vatra. Na MNV byla beseda odbočky SČSP na které hovořil Bohuslav Antl o svých dojmech ze zájezdu po Sovětském Svazu. Beseda se líbila a byla doplněna foto obrázky Moskvy. Hospodářský život: MNV prostřednictvím OSP v Tišnově provedl nákladem 230 000,- Kč opravu mateřské školy. Dále byly provedeny práce na ukončení stavby kanceláře a požární zbrojnice. Byla položena dlažba na hlavním chodníku na hřbitově a provedena úprava cesty před hřbitovem. Byl postaven nový rodinný domek Suchomela Miroslava č. 62 a přestavěny domy č. 43, 114 a 120. JZD Svatoslav postavilo samokrmičku pro  600 prasat za 1 432 000,- Kč. Bylo dosaženo těchto ha výnosů: žito 15,7q, pšenice 23,3q ječmen 29,3q směs 25,5q a brambory 227 q. Nebývalý výnos 669q z ha byl u kukuřice na siláž, která vyrostla 2,5m . Odměna za odpracovanou normu činí 36 Kč, rezervní fond činí 1 040 000,- Kč. Tohoto roku se narodilo 11 dětí a 1 občanka zemřela.  6 července byl vysvěcen na kněze Alois Weigl z č. 118. Sestavil Josef Kučera, Zapsala Zdeňka Menclerová.
 

Rok 1971

Leden byl velmi mrazivý, teploměr ukazoval až 28o pod nulou, sněhu bylo málo. Za to v únoru se oteplilo natolik, že sníh brzy zmizel a v jižních částech republiky byly prováděny jarní práce na polích. Březen se ukázal opět mrazivý se během a teprve v polovině dubna přišlo jarní počasí. Práce na polích byly opožděny. Avšak příznivé počasí vše napravilo. Oslavy Mezinárodního dne žen se konaly tentokrát v mateřské škole. Slavnostní projev přednesla předsedkyně MNV Zdenka Menclerová a žactvo  obou škol mělo kulturní vložku. Oslavy I. máje se konaly v naší obci. Zúčastnilo se jich na 400 občanů. Kromě místních také z Deblína, Braníškova a Maršova. Celý průvod  byl seřazen na horním konci vesnice a odtud šel z hudbou na náves. Slavností  projev přednesl soudruh Kazda Miroslav z Kuřimi. Škoda, že k závěru oslavy pršelo. Dne 9. května bylo vzpomenuto 26 výročí osvobození naší vlasti, projevem předsedkyně MNV Zdenky Menclerové v místním rozhlase a lampiónovým průvodem na hřiště, kde byla zapálena vatra. Ve dnech 25. května až do 5. června navštívilo 25 místních družstevníků Sovětský svaz a to Kyjev, Volgograd, Rostov a Moskvu. Zájezdem v SSSR byli všichni nadšeni, neboť se sami přesvědčili o velikosti díla prvního socialistického státu na vlastní oči. 20. červen byl smutným dnem pro rodinu Kvasnicovu, neboť se jim utopil v místním rybníce 15 letý syn Pavel  šel s matkou na trávu, běhal u rybníka ještě s dalšími sourozenci a spadl do vody, kde byla velká hloubka. Na pokřik mladšího sourozence přispěchala matka a skočila pro něho do vody, avšak by se byli utopili oba. Ladislav Bílý, který bydlí blízko rybníka však přispěchal na pomoc, matku vytáhl, ale Pavel se utopil. V měsíci červenci byla zbourána stará márnice na hřbitově a nákladem 42 000,- Kč postavena nová. Bylo provedeno očíslování  a sčítání hrobů a počet hrobů je 342. Byla také postavena za budovou MNV opěrná zeď a dokončena stavba nár. výboru a požární zbrojnice včetně fasády, hodnota díla 650 000 Kč. Dne 29. července byl zbořen obecní dům (pastouška), který měl č.p. 53 byl symbolem bídy a kapitalistické doby. V objektu Jednotného zemědělského družstva byla rozšířena porodna pro 100 ks prasnic a vybetonované cesty za 159 000 Kč. Od 1.ledna došlo ke změně funkcionářů. Zootechnikem místo Jana Kučery – Vlastimil Sapouček č.p. 55 a mechanizátor místo Josefa Koláře č. 54  je František Křístel č. 15. Počasí v letních měsících  bylo krajně suché. Prakticky od 4. června nezapršelo. V důsledku sucha projevil se nedostatek zeleného krmiva, a proto JZD bylo nuceno zkrmovat kukuřici určenou pro silážování. Sucho však nepostihlo ha výnosy u obilovin, které dosáhly rekordu: žito 24q, pšenice 38q, ječmen 43q, oves 34q a brambory 200q. Velké příjmy dosáhlo JZD u lnu, kde ze stonky a semeno se utržilo přes 600 000,- Kč. Odměna za pracovní jednotku je 40 Kč. Na rezervním fondu je 1 020 000 Kč. Dne 3. listopadu udála se v trati Dlouhé díly tragická událost. Občanka Marie Řepová, stáří 60 let, sbírala na poli brambory a při odjezdu z pole skočila z traktorové vlečky na silnici, kde právě přejížděl osobní automobil a na místě ji usmrtil. Dne 4. listopadu navštívila naší obec 52 členná skupina sovětských turistů a výzkumníků. Byli přivítání četnými občany a funkcionáři složek národní fronty. Na zahájení a přivítání  byly zahrány hymny, položeny věnce k pomníku padlých a na hrob ruského partyzána. Po té byli uvedeni do zasedací síně MNV a bylo jim podáno občerstvení a pronesen přípitek na věčné přátelství mezi SSSR a ČSSR. Potom si turisté prohlídli místní školy a zapsali se do pamětní knihy. Žactvo  jim připravilo pěkné kulturní vystoupení. Dále si prohlédli objekt JZD a odtud po dvojicích navštívili naše občany na srdečné pozvání. Večer byla taneční zábava a vzájemná družba skončila pozdě v noci výměnou dárků a adres na další dopisování a osobních návštěv. Měsíc listopad pro lid naší republiky byl ve znamení předvolební kampaně pro volby do všech zastupitelských orgánů. V naší obci byly dvě veřejné schůze a samotné volby se konaly ve dnech 26. a 27. listopadu v budově MNV. Ze 412 zapsaných voličů, zúčastnilo se voleb 411 a byli zvoleni tito poslanci:  Do MNV Antl Miloslav, Cvrkalová Ludmila, Jaroš František, Kavlík Jaroslav, Kerber Alois, Kobylka František, Kopřiva Josef, Knecht Jaroslav, Kratochvíl Pavel, Kratochvíl Vladimír, Křístel František, Kučerová Ludmila, Kučerová Růžena, Menclerová Zdenka, Pokorný Alois, Řepa Josef č. 109, Sláma Oldřich, Suchomelová Josefa, Urbánek Jiří, Kučera Josef poslanec do ONV, Špaček František Lomnička do KNV, do ČNR Kazda Miroslav Kuřim, do sněmovny lidu Adamková Marie Oslavany, do sněmovny národů Ing. Mašek Jaroslav. Dne 15.12. se konalo první zasedání poslanců MNV, kde byli zvolení následující funkcionáři: Předsedkyně  místního nár. výboru Menclerová Zdenka, Kobylka František tajemník, Kerber Alois člen rady a předseda, Kratochvíl Vladimír člen rady a předseda komise finanční a stavební. Cvrkalová Ludmila členka rady a předsedkyně komise školské a kulturní. Pokorný Alois člen rady a předseda komise zemědělské a sociální. Kučerová Růžena členka rady. Počasí posledních měsíců bylo rozmarné. V září a říjnu bylo pěkně až 18. října napadl první sníh, který však neměl dlouhé trvání. Pravá zima se přihlásila až v polovině listopadu, kdy napadlo asi 15 cm sněhu a noční mrazy byly 10o. V roce 1972 se narodilo 5 dětí a 5 občanů zemřelo. Sestavil Josef Kučera , zapsala Zdenka Menclerová.
 

Rok 1972

Události v ČSSR tohoto roku nevybočily z normálu. Strana a vláda   zaměřila úsilí na splnění 1 roku vládního programu. jako nejdůležitější opatření pro zvýšení populace, byly zvýšeny rodinné přídavky. Poklidný průběh roku probíhal v naší obci. Od časného fara až do zimy se pracovalo na akcích volebního programu. Nákladem 12000 byla omítnuta ze tří stran hřbitovní zeď, která byla v desolátním stavu. Za 25 000 byla upravena náves – vybudována opěrná zeď před budovou MNV a vysázeny okrasné stromy a keře. Na Horním Žlebě vybudován menší rybník a nasazeny v něm ryby, dále byla vyštěrkována obecní cesta a to u nově postavených rodinných domků č.p. 105, 106, 79 a 157. Zakoupen byl materiál na kanalizaci v délce 250 bm a vyčištěny obecní studny a do nich vpuštěny skruže a zakoupena nová čerpadla na vodu, náklad na tyto práce byl 28 600 Kč. Též bylo zdokonaleno veřejné osvětlení, obyčejná svítidla byla vyměněna za výbojková a to nákladem 18 000, Kč 32 světel dává obci v noci pěkný městský ráz a lidem kteří chodí časně ráno do práce, pocit jistoty. Na hřišti Sokola došlo k vnitřní úpravě kabin a z části je opraveno oplocení hřiště. Na všech těchto pracích bylo odpracováno tisíce hodin a bylo jen  málo těch, kteří  buď pro stáří aneb vlastní práci se nezúčastnili. V Jednotném zemědělském družstvu byl rozšířen teletník a dokončeny cesty. Bylo přestavěno 6 rodinných domků a to č.p.40, 43, 51, 62, 120 a 145. Rok 1972 byl prvním hospodářským rokem sloučeného družstva obcí Svatoslav, Přibyslavice – Radoškov, jehož celková výměra je 786 ha. Výnosy hlavních plodin po ha byly: pšenice 35q, ječmen 34q, oves 24q,  brambory 220q, za len, semeno a stonky se utržilo 700 000 Kč. Odměna za odpracovanou normu činila 40 Kč. Jaký byl kulturní a společenský život v obci. Oslavy Mezinárodního dne žen se konaly 12. března v budově mateřské školy, za velké účasti našich občanů. Přítomné přivítala předsedkyně MNV a zároveň blahopřála všem ženám k tomuto svátku a též jim tlumočila pozdrav od presidenta naší republiky, neboť byla 8. března pozvána na hrad pražský, kde se setkala s předními představiteli strany a vlády. Projev  k významu MDŽ pronesl poslanec ONV s. Josef Kučera, děti obou škol měly pěkné vystoupení. Oslavy I. máje se konaly tentokrát v Deblíně. Shromáždění našich občanů bylo na návsi, kde po zahájení  státní  hymnou, měla projev předsedkyně MNV a potom se odebral početný průvod na horní konec vesnice a odtud autobusem do Deblína na další oslav. Oslavy 27. výročí osvobození obce a vlasti se konaly 8. května večer. Početné shromáždění  občanů a dětí bylo na návsi. Zahrány byly státní hymny, projev předsedkyně MNV, položeny věnce u památníku padlých a potom se odebral lampiónový průvod na hřiště, kde byla zapálena vatra. Součástí těchto oslav byla návštěva delegace sovětské armády z Olomouce dlící v ČSSR od r. 1968. Po  přivítání předsedkyně MNV byly zahrány obě státní hymny a položen věnec na hrob ruského partyzána. Potom se vojáci odebrali i s místními občany do národní školy, kde jim děti zazpívali a zarecitovali v jejich rodném jazyce. Po krátké besedě v zasedací síni MNV si prohlédli objekt JZD. Společné přátelské posezení bylo večer na MNV, kde za účasti místní mládeže, členů KSČ a poslanců MNV i dalších občanů. Byla družby naplněna nejen vyprávěním a pohoštěním, ale i vtipy a tancem až do půlnoci. Oslavy 55 výročí VŘSR a 50 výročí založení SSSR se konaly v neděli 12. listopadu ve 14. hod. v místním pohostinství, za velké účasti občanů. Zahájení  bylo státní hymnou, přivítání předsedkyní MNV, proslov měl poslanec ONV. Bohaté vystoupení měli žáci místních škol a skupina žactva z Deblína. V tomto roce byla obnovena organizace mládeže. Socialistický svaz mládeže v počtu 15 členů, jehož předsedou je Zdeněk Mencler a organizace svazarm  7 členů, předseda Bernard Nechvila. Koncem školního roku  odchází do důchodu učitelka Anna Šebková, která působila na zdejší škole od r. 1953 a vyučovala první třídu. Od 1. září nastoupil na její místo učitel Jiří Habarta z Tišnova. V měsíci listopadu je vypuštěn velký rybník na Horním Žlebě. Místní rybáři byli zklamáni, kaprů bylo málo a nevelkých, velký byl úlovek raků a byli přesazeni do okolních vodních toků, kde již několik roků nebyli k vidění. Toho roku mělo počasí své rozmary. Zima byla mírná, sněhu napadlo málo. Již v březnu se pracovalo na polích a koncem měsíce se již sázely brambory. V dubnu se počasí zhoršilo. Časté mrazíky a deště prodloužily jarní práce až do poloviny května. Stromy byly v plném květu a vše nasvědčovalo k dobré úrodě ovoce. Avšak časté deště a mrazy, které ke konci dubna dosahovaly 8o pod nulou zapříčinily, že ovoce nebylo. Období duben – srpen se vyznačuje častými dešti. O zelené krmení není nouze. Za to však obiloviny jsou polehlé a žně probíhají obtížně. Dne 17.července odpoledne se přehnala bouře s krupobitím a škody způsobeny hlavně na ovsi a ječmenu. Podzimní období se vyznačuje velkým suchem, ozimy špatně schází. V polovině listopadu zamrzlo a mírné mrazíky trvající až do konce roku. V tomto roce se narodilo 13 dětí a zemřelo 5 občanů. Dne 20. června občan Fr. Juránek z č.p. 83 popíjel s kamarády v místním hostinci. V noci je doprovázel a sám, když se vracel, byl u č.69 zachycen motocyklistou z Braníškova a těžce poraněn, zemřel za několik dní ve věku 63 let. Dne 23. prosince byl na zdejším hřbitově pochován 22 letý Pavel Dolíhal, který se před půl rokem oženil s Aničkou Moučkovou ze Spáleného mlýna a 16.prosince tragicky zahynul při jízdě na motocyklu u Devíti křížů a nedočkal se narození prvního dítěte. Sestavil Kučera Josef, zapsala Menclerová Zdenka.