Obec Svatoslav, Svatoslav 113
666 01 Tišnov
IČO: 00282626
DIČ: CZ00282626
V dubnu r.1931 prováděny byly na zmírnění nezaměstnanosti nouzové práce. Byly opraveny některé špatné polní cesty a pak spravena cesta od silnice podél Sedmíkových č. 56 a transformovny až k rohu přední zahrádky pí. Rimerové. Cesta byla řádně vyštěrkována podél Sedmíkových navezena, zvýšena, v místech kudy tekl potok položeny cementové roury. Plat dělníka byl 12Kč denně. Na tyto práce dostala obec od min. soc. péče příplatek 7 Kč na 1 dělníka denně. Jaro začalo ve zdejším kraji dosti brzy. Jarním pracím a úrodě bylo velmi příznivé, a úroda byla pěkná. Léto uplynulo bez významnější události.
Volby do obce.
Dne 27. září konaly se v obci volby členů obecního zastupitelstva. Volby se zúčastnilo 364 voličů, kteří odevzdali 357 platných hlasů a 7 neplatných, z těch obdržela:
1. strana republikánská | 89 hlasů | 4 mandáty |
---|---|---|
2. strana nár. socialistická | 82 hlasů | 3 mandáty |
3. strana lidová | 59 hlasů | 3 mandáty |
4. strana soc. dem. | 49 hlasů | 2 mandáty |
5. strana malozemědělců a domk. | 38 hlasů | 1 mandát |
6. strana fašistická | 27 hlasů | 2 mandáty |
7. strana živnostensk | 13 hlasů | 0 mandát |
Za stranu republikánskou zvloleni: Jan Třeštík, rolník č. 40, Jos. Šebek ml. č. 26, Frant. Urbánek, rol. č.30, Frant. Kratochvíl č. 14. Za stranu nár. soc. zvoleni Josef Malenka č. 90, Boh. Vařílek , uč., Jan Šebek starší. Za lidovou: Valentin Vildomec č. 73. Josef Vildomec č. 32, Václav Třeštík č. 94. Za str. soc.dem. Škrabal Antonín, Třeštík Jan č. 87. Za str. malozemědělců a domkařů (odvětví republikánské) Alois Fic. Za str. fašistickou Jan Křístel, rol. č.10, Alois Kučera č. 34.
Dne 13. prosince 31 konala se volba starosty obce. Starostou obce zvolen Frant. Urbánek, rolník č.30 za stranu republikánskou. Členové obecní rady: Jan Třeštík rol. č. 40 náměstek starosty, Boh. Vařílek uč. ze str. nár. soc., Valentin Vildomec ze str. lidové, Jan Křístel ze str. fašistické.
Zima 1931/32 byla dosti tuhá. Dne 5.3.1932 sehrál dram. sbor zdejší jednoty Sokol Jiráskovu div. hru Vejmarka. Na jaře prováděny jsou zase nouzové práce, hlavně lámání kamene, tlučení štěrku na opravy cest. Důležitou událostí je všesokolský slet v Praze. Tohoto zúčastnilo se také 15 osob z naší obce, členové zdejšího Sokola. Slet se vydařil za krásného počasí. Cvičení navštívil několikrát i pan president republiky. Mohutný průvod sokolstva dne 6. července obdivovali četní cizinci, kteří se do Prahy sjeli. Poslední den sletu 6/7 cvičilo na sletišti rumunské a jihoslovanské vojsko spolu s vojáky našimi. Dne 12.července po 5. hod. ranní zahynul nedaleko Zlína při leteckém neštěstí populární průmyslník Tomáš Baťa se svým pilotem Broučkem pohřbů ve Zlíně se zúčastnilo mnoho lidí. Proslovy nad rakvemi byly vysílány čs. rozhlasem. Jako ukázku poměrů a doby z naší obce uvádím. Ve schůzi obecního zastupitelstva konané dne 13. listopadu podali místní fašisté písemnou žádost, aby byla předložena kronika obecní k podpisu na pátku, Radolu Sajdovi vůdci fašistů, který má v nejbližší době obec (resp. místní faš.org.) navštíviti. Proti tomu se rozhodně opřel kronikář Boh. Vařílek a někteří členové obec. zastupitelstva. Za 2 dni na to pal obdržel od náčelníka Krajské rady fašistické p.Fab. Klusky obchodníka v Tišnově výhružný dopis, ve kterém kromě jiných „něžností“ slibuje učitelstvu, že není doba tak daleká, kdy s nimi náležitě zúčtují. V lednu pak 23.1.1933 podnikli fašisté puč, ozbrojený útok na Svatoplukova kasárna v Židenicích. Pohotovostí vojska a bezpečnostních orgánů akci jejich byla potlačena a útočníci pak řádně soudy odsouzeni a potrestáni. Byli to fašisté z Bučovicka.
V době, kdy byl soudně projednáván fašistický puč a bezpečnostní orgány pátraly po různých stopách měnili i mnozí místní fašističtí činitelé barvu do bleda. Letecké neštěstí u Spáleného mlýna dne 9.11.32 (ve středu) odpoledne po třetí hodině za husté mlhy bylo slyšeti směrem od Radoškova hukot letadla, které v mlze bloudilo nad poli kolem Radoškova. Jelikož nebylo možné, aby se v tak husté mlze mohlo letadlo orientovat sneslo toto tak nízko k zemi, že narazilo na vrcholky stromů v lese, urazilo křídla a zřítilo se na silnici za Spáleným mlýnem asi 100 metrů za serpentinami. Zde narazilo na silnici a převrátilo se ze svahu pod pěšinu souběžnou se silnicí. Byl to hrůzný pohled na trosky letadla z něhož ani jediná součástka nezůstala zdravá. V troskách letounu byli četař pilot Hospodka z Golčova Jeníkova a pozorovatel poručík Kudrna z Německého Brodu, oba mrtvi. Zvláště byl poručík Kudrna hrozně pádem zohaven. Bylo to letadlo leteckého pluku 5 z Prahy, které se vracelo z ostrostřeleckých závodů z Malacek do Prahy. Poručík Kudrna vezl si odtud I.cenu, kterou získal na závodech – Stříbrný pohár. Hodinky náramkové na ruce pilota ukazovaly 15 hod. 15.20 minut, tedy doby, kdy se letadlo roztříštilo. První k místu neštěstí dostavili se p. Otto Homoláč rolník z Radoškova, paní M. Moučková mlynářka ze Spáleného mlýna a p. Josef Malenka. Oba vojíni letci byli mrtvi. Stromy kudy letadlo se řítilo na silnici byly zpřeráženy, rozštípány a vyvráceny, byl to jako průsek na svahu od Radoškovských polí. Mlha, která se stala letcům osudnou, když vykonal zhoubné dílo asi za 10 min stoupla a bylo pak jasno. Vám letci, oběti povolání věčná budiž paměť! V tomto roce již jiných významnějších událostí nebylo.
Zima 1932/33.
Těžká jinovatka v lednu 1933 nadělala spousty škod. Polámala mnoho stromů ovocných, v lesích, trhala telegrafní dráty, i dráty elektrického vedení. Po několik dní za mrazu byla hustá mlha a jíní se usazovalo v takovým množství a způsobilo škod, že není vůbec pamětníka. Přední strany v lesy stály jako jednolitá stěna. Stromy jsou zpřelámány jako stébla po krupobití. Vždyť ledová vrstva dosáhla místy až 20-25 cm tloušťky. Ovocné stromy, které nebyly oklepávány jsou tak rozlámány, že zůstaly trčeti jen pahýly. Na jaře zakoupila obec na popud M.OK. stříkačku na stromy, nařízen povinný postřik ovoc. stromů, aby se ničili škůdci hlavně puklice švestková a mšice krvavá. Objednán sud Neodendrinu a Dendrinu a občanům rozprodán. V zimním období vyvinula M.OK činnost, takže bylo uspořádáno 14 přednášek se světelnými obrazy. Přednášky tyto se velmi líbily a byly občany hojně navštěvovány. V rámci nouzových prací opravila se cesta ve Šrontoře od louže Matičky k Hejdovým a Konečným. Upravena louže Matička vytarasena a celé její okolí vhodně upraveno. Z touto úpravou vzhled této části obce získal. Rovněž cesta u cvičiště u nové školy byla spravena. Od můstku do nové školy až do zmoly proti Pospíšilovým č. 80 položeno cementové potrubí, cesta tím zvýšena, vyštěrkována a tento dříve blátivý úsek cesty byl náležitě upraven. Na obecní studny zřízeny betonové kryty a řádně byly opraveny. Dne 6. června asi o 1/2 3 hod. odpoledne snesla se nad naším krajem bouře s krupobitím, které zničilo úrodu z 90 – 100% v tratích Dlouhých dílech, Padělkách, mezi Zelama na Červené a Bezděkově. V červnu 1933 byla v soudní držbě prodána selská usedlost rodiny Konečných a majitelem se stal pan Tomáš Kolář syn Jos. Koláře z č. 41. Tím dostává čísl 36 nového hospodáře. Dům č. 38, je majitelem p. Josefem Vildomcem přestavěn. Dříve býval štítem k cestě nyní celou frontou.
Dne 12. října odpoledne naše obec vzrušena nezvyklým neštěstím. Asi kolem 1hodiny byl nešťastnou náhodou při honu zastřelen nájemcem honitby p. Čoupkem ze Žvobřesk 15-ti letý syn Karla Mikuláška, František Mikulášek v polích v Zadních Haknech. Nájemci honitby p. Čoupkovi na rozmoklé půdě uklouzla noha zavadil o spoušť pušky a celý náboj z malé vzdálenosti vnikl nešťastnému hochovi do těla. Přerazil mu ruku pronikl srdce a plíce, takže byl na místě mrtev. 12. prosince rozlétla se po naší republice truchlivá zpráva, že zemřel ve svém rodném statku v Hostivaři u Prahy náš vynikající státník a bývalý předseda vlády Antonín Švehla. Narodil se jako selský syn v Hostivaři. Letos v dubnu slavil šedesátiny. V první čs - vládě byl ministrem vnitra, později stál v čele tří československých vlád. Byl předsedou pol. Strany republikánské. Letos v září onemocněl těžkým zápalem plic. Počátkem listopadu se trochu zotavil, ale nemoc se vrátila. Vysílené tělo podlehlo a nemocné srdce vypovědělo službu. O nekrvavé vítězství, převratu v Praze r. 1918 si získal velké zásluhy. Pohřeb, jehož se zúčastnili v Hostivaři mimo jiné četné osobnosti předsedové obou sněmoven a pan president T.G.Masaryk byl vysílán rozhlasem. Poslechu rozhlasu byla přítomna školní mládež a občané ve škole. V roce 1933 v naší obci dvakrát vypukl požár. V č. 125 p. Jar. Knoflíčka, který koupil od p. Karla Mikukuláška, Shořela jen střecha neboť byl domek neobydlen. Druhý požár: kolem půlnoci byli obyvatelé obce vyrušeni poplachem. Hořelo stavení domek č. 118 p. Aloise Vaigla. Požár zničil úplně strojní zařízení stolařské jmenovaného.
Rok 1934 začínáme truchlivou zprávou. Dne ledna 1934 obrovský výbuch na dole Nelson III z Duchcova. Ve středu odpoledne před pátou hodinou vyšlehl z dolu Nelson III u Duchocova v Čechách dvakráte plamen. Země se zachvěla, jako při zemětřesení a krajem se rozlehla hromová rána. V dole se vzňal uhelný prach a způsobil výbuch. V té době pracovalo tam 143 mužů. Hned se počalo s prací na jejich záchranu. Čtyři havíři vyběhli po řebříku ostatní zůstali dole. Ukázalo se brzy, že není naděje na jejich zachránění. Důl je zavalen zemí a zuří v něm požár. Nikdo tam nemůže proniknout. Důl bylo třeba zazdít, aby se požár nerozšířil. Celé okolí muselo být vyklizeno. Zpráva a neštěstí způsobila všeobecný smutek nad smutným koncem horníků. Celkem zahynulo 142 lidí (139 pod zemí 1 na povrchu 1 při záchranných pracích). Po zahynulých horních zůstalo 191 sirotků a 114 vdov.
7 března uspořádán byl vzpomínkový večer na oslavu 84. narozenin prezidenta T.G.Masaryka. 24.května 34 oslavily místní spolky pod protektorátem obecní rady znovuzvolení presidentem republiky Dr. T.G.Masaryka. Průběh volby konané v památném Vladislavském sále na hradě pražském 24.5. dopoledne vysílaný rozhlasem poslouchalo žactvo ve škole. Byli přítomni poslechu i místní občané. Večer pak uspořádaly místní spolky lampionový průvod s hudbou. Průvod jehož se zúčastnilo všechno občanstvo obce prošel vesnicí a u pomníku padlých promluvil o významu dne míst. uč. Boh Vařílek. Hymnami pak byla slavnost ukončena. Květen a červen letošního roku byl u nás velmi suchý. Vůbec jaro překvapilo záhy a bylo velmi teplé. Pro nedostatek deště zasychá ovoce na stromech, listí vadne, mladé obilí schne. Tráva na pastvinách je žárem předčasných veder spálena, není pro dobytek dostatek píce. Také se rozmohlo mnoho škůdců zvláště ovoc. stromů. Letošního roku v rámci nouzových prací provedena na podnět jednatele míst. osvět. komise částečná úprava hřbitova. Obec dala kámen, štěrk, rolníci obstarali dovoz štěrku, písku, konkurenční výbor nějaký peníz na cement a nezaměstnaní práci. Tak byla upravena hlavní cesta na hřbitově rovněž cesty boční a příční. Při dobré vůli a porozumění občanů dá se mnohá věc provésti. Bylo by dobře, aby úprava hřbitova byla dokončena tak, jak by toho hřbitov zasluhoval. Zvláště posunutí některých pomníků do pořadí, vysázení nějakých vhodných stromů a studna. Hřbitov je místo o které mají míti zájem všichni občané, neboť hřbitov je zrcadlem obce. Dne 1. září odchází na nové působiště do Svinošic zdejší uč. Boh. Vařílek, který v obci působil 7 roků. 1934 vypukl po 10. hod. dopoledne požár stavení č. 1. p. Adolfa Vildomce. Obytné stavení a chlévy shořely.
Odchodem učitele Boh. Vařílka nebyla kronika vedena až do konce roku 1961. Kulturní komise MNV pověřila Josefa Řepu 156, Frant. Šubrta 123 a Josefa Kučeru 44, aby kronika byla doplněna a dále pravidelně vedena tímto kroužkem. Přesto, že období 27 let bylo bohaté na události nejsou v obci, ale v celé republice, nebude kronika obsahovat všechno podle roků, ale v etapách a to po období let 1935-1938, 1939-1945, 1946-1948, 1949-1957, od 1957 po letech. V květnu 38 se konaly volby do obecního zastupitelstva. Starostou obce byl zvolen Josef Šebek z č. 26, náměstek Rudolf Cvrkal, 1.radní Ant. Kerber 85 další Jan Suchomel st. 49 a Frant. Urbánek č. 30. V roce 1937 zemřel I. president republiky T.G. Masaryk ve věku 87 let a po jeho smrti nastoupil Dr. Eduard Beneš. Nástupem fašismu v Německu se mezinárodní politika přiostřovala, což mělo vliv i na politickou situaci v naší republice. Pro zajištění bezpečnosti hranic byla provedena v jarních měsících roku 1938 částečná mobilizace a na podzim téhož roku mobilizace všeobecná, tj. záložníci do 50. roku věku. Tehdy z naší obce odešlo mnoho mužů chránit bezpečnost státu. K válečnému střetnutí nedošlo. Zradou české buržoazie a západních mocností Anglie a Francie byly od republiky odtrženy pohraniční oblasti (Sudety). Naše vojska v důsledku Mnichovské zrady byla od hranic stažena a Němci Sudety okupovali bez boje. V důsledku toho se ze Sudet stěhovalo do vnitrozemí české obyvatelstvo a s nimi i malé děti, které neměly rodiče. Také do naší obce přišlo 5 dětí (chlapci). V říjnu 1938 se vzdal funkce president Beneš a odjel do Anglie. V té době byla zakázána KSČ a přešla v do ilegality. V prosinci 1938 byl jmenován presidentem republiky Dr. Emil Hácha. V roce 1938 bylo započato s výstavbou kanalizační sítě a toho roku položeno 850m potrubí v dolní části vesnice Šrontol a kolem školy, od č. 1 podél silnice až k č. 60 do Kozí uličky. Kanalizace vyústila na Šrontol a na Žleb dolní. Po položení potrubí byla opravena silnice od č.1 k č. 58 ke kovárně a to vyštěrkována a položeny kamenné obrubníky, které slouží dodnes. Také byla provedena oprava vozové cesty od hřbitova na Habcusky k I.kříži. V tomto roce byly postaveny rodinné domky č. 125 a 147 a přestavěny oba hostince na nynější stav. Dále byl přestavěn dům č. 81 Valentin Kluska a v něm zřízen obchod smíšeným zbožím, jako pátý obchod v obci. V této době byly v obci Svatoslav tyto živnosti. Hostince v č. 24 Josef Vildomec a v č. 57 Roberta Vildomce, řeznictví v č. 70 Cyril Sláma a č. 55 Josef Musil, kovářství v č. 58 Frant. Barták a v č. 122 Josef Vyskočil, kolářství v č. 146 Alois Kerber, stolařství v č. 118 Al. Veigl, č.12 Frant, Kobylkam bednářství v č. 73 Valentin Vildomec, krejčí v č. 133 Josef Pekař, v č. 129 Fiala, Švadleny v č. 74 Josefa Ficové, v č. 81 Hedvika Hoblová, obuvnictví v č. 78 Sodomka, obchody se smíšeným zbožím v č. 91 Berta Řepová, v č. 103 Leopold Fišák, v č. 65 Adolf Doubek, v č. 23 Alois Fic a v č. 81 Valent. Kluska.
Mnoho občanů se živilo výkrmem hus, nákupem a prodejem másla, vejce, drůbeže, stíráním kůží, jetelových semen a hosp, zvířectva, v letním období sbíráním lesních plodin a léčivých bylin. Do stálého zaměstnání jezdilo asi 10 mužů, kteří přes týden bydlili v místě pracoviště a domů dojížděli jen na neděli. Přesto, že toto období bylo po kritických letec nezaměstnanosti (1929-34), kdy i v naší obci bylo 60 nezaměstnaných živitelů rodin, bylo životní úroveň drobných rodin velmi nízká. I ti co byli zaměstnáni, stěží jejich výdělek kryl nákup základních životních prostředků. Obchody byly plné zboží, avšak peněz na nákup nebylo. Častým zjevem bylo, že lidé neměli na zaplacení elektrického proudu, daní a jiných poplatků. Některá hospodářství byla zadlužena a nakonec množí pro exekucí byli nuceni prodat i domy, anebo část vnitřního zařízení a zvířectvo. Exekutor byl častým hostem v obci. V místním řeznictví v č. 70 se ponejvíce prodával kozí lůj. Obec byla denním hostem žebráků, kočujících cigánů. Z naší obce měl povolení k žebrotě občan Frant. Zikmund, který bydlel v pastoušce. Zabezpečení přestárlých neexistovalo a ani jeden občan nedostával důchod. Pro nemajetné přestárlé občany bylo trpěno chodit „po pořádku“, tj., že každý z velkých zemědělců vždy 1 den daroval přestárlému občanu oběd. Pouze staří výměnkáři dostávali výměnky, pokud ty je nemusili soudně na svých dětech vymáhat. Dovolená u zaměstnanců neexistovala. V obci bylo několik mladých lidí, kteří složili u sedláků jako „pacholek„ a „děvečka“ za plat u muže asi 1000 Kč a u ženy 500 Kč ročně. Z početnějších rodin musili do služby již v 9-14 letech, jako "pasáci " krav v letním období a to jen za stravu. I drobní zemědělci žili v bídě a kde bylo více dětí, i chléb musili zamykat. Kdejaké vajíčko i máslo byli nuceni prodat, aby získali peníze na cukr a sůl. Domácí porážka vepře nebyla každým rokem a bylo vzácností, když vepř měl váhu 100 kg. Na druhé straně žili lidé „fabrikanti a statkáři“, kteří neměli možnost ani peníze v ČSR utratit a jezdili je utrácet do ciziny (Riviera – Monte Carlo). Taková tvář byla první kapitalistické republiky.
Potraviny Svatoslav
Provozní doba:
Pondělí - pátek 7.00 - 16.00 hod
Sobota 7.30 - 14.00 hod
Neděle 8.00 - 14.00 hod
Svátek má Gizela