Obsah

Roky 1961 - 1966

 

Rok 1961

Výroční členská schůze JZD se konala v srpnu a ke změně funkcionářů došlo jen u účetního, kterým byl zvolen Jan Žaloudek z Veverské Bitýšky a předsedou revizi komise Marie Doubková č. 125. Na úrodu byl rok nadprůměrný u obilovin a pícnin. Ha výnosy  obilovin byly 28q. Pouze u brambor byl nízký výnos 130qz 1 ha. Sklízeno bylo všechno včas jen za pomoci místních brigádníků. Poprvé bylo sklízeno obilí dvou fázově – kombajnem. Osvědčílo se pěstování kukuřice, jako krmná plodina na siláž. Toto se skladovala v cestě –úvoz k Miterlizů, kde jí bylo 70 vagónů. Družstvo zakoupilo další stroje, 1 kolový traktor Super 50, několik traktorových  vleček, 1 nákladní auto, 1 obilní kombajn ŽM –30, sběrací lis a další hodnotné stroje a nářadí. Bylo započato se stavbou porodny  pro prasnice, rozšířena elektrická  síť od drůbežárny ke škole, kde v měsíci září poprvé začala téci voda na kravín, rozšířena cesta od obce ke kravínu. Hodnota PJ byla t r. 18 Kč a 15 kg obilí při stropu 400 PJ, zbytek proplácen 200 ,- Kč za 100 kg. Také za vznesený živý i mrtvý inventář bylo zaplaceno družstevníkům 10%, tj. 51 000,- Kč. Dne 12.4.1961 došla zpráva z novin, z rozhlasu a televize, že Sovětský Svaz jako první na světě vypustil kolem země vzdušný koráb s člověkem na palubě (major Jurij Gagarin). Ke dni 1.května konal se lampiónový průvod na hříště, kde byla zapálena vatra, účast 150 osob. Předtím byl proslov u pomníku padlých  a položeny věnce i na hrob partyzána Ivana na hřbitově. Dne 7. června ve 4 hod. odpoledne se přehnala směrem od Braníškova velká průtrž mračen s bouřkou. Voda nadělala velké škody na okopaninách, odnesla část ornice a způsobila velké škody na pernaté zvěři a vejcích koroptvích. Ještě větší škody natropila v sousedním Deblíně. Dne 28. května bylo zavedeno autobusové spojení s Brnem přes Veverskou Bitýšku (5 spojů denně).

 V červenci byl zatčen Fr. Urbánek č. 30 a odsouzen na 9 měsíců odnětí svobody za poškozování provozu JZD. V listopadu byl  zatčen Jan Vala č. 53, přezdívka Trajfus, a odsouzen k 2 letům  odnětí svobody pro neplnění vyživovacích povinností vůči dětem. Dne 3. prosince se konaly poprvé v historii  volby soudců z povolání a soudců z lidu, přímo voliči. Zapsaných voličů bylo 394, k volbám se dostavilo  384 a tito všichni hlasovali pro kandidáty. Do okresního soudu byl zvolen de. Polach z Tišnova, soudce z lidu byli zvoleni Frant. Roth č 14, Mir. Felkl č. 20 a František Stránik z Radoškova. Toho roku byla dokončena kanalizace od č. 126 k č. 149 a ze Žleba od č. 150 až k č. 155 a od transformátoru na Bezděkov v celkové délce 904m. Tímto je obec celá zkanalizovaná v délce 2 024 m. Byl zbořen domek č. 80, Frant. Bubela a na jeho místě za školou postaven v generální opravě biologický septik (jímka) a postaven brigádnicky zděný dřevník, popelák a vrata v hodnotě 20 000,- Kč. Na cestu do Šrontola bylo navezeno 183 m3štěrku  a drti. Bylo zrušeno promítání filmů v důsledku značného počtu televizorů, kterých je v obci 46. Tedy každá 4. rodina vlastní televizor. Téměř ve všech domácnostech je rádio, motocykl znamená to co dříve kole a od r. 1945 co občané pořídili  13 osobních automobilů. Majitelé domů si vylepšují a rozšiřují domácí zařízení, elektrická kamna a jiné elektr. spotřebiče jako pračky, pečící trouby, ledničky, zřizují si koupelny a prádelny. Lidé chodí slušně oblíkaní, i spotřeba potravin se o mnoho zvýšila. Například  máslo, zrnková káva, cukroví a dorty jsou denním nákupem, což dříve tomu tak nebývalo. V porovnání s 1. republikou se změnil i třídní život na vesnici. Dříve bývalo hanbou  pro rodinu většího zemědělce, aby jeho dcera nebo syn se namlouvali s chlapci a děvčaty z chudých rodin a sňatek  byl téměř vždy znemožněn bohatšími rodiči. Tento rozdíl nyní neexistuje, o čemž svědčí mnohé příklady z naší obce. Růst  životní úrovně nastal  velkou zaměstnaností  a dnes kromě pěkných výdělků v JZD dojíždí do zaměstnání  na 120 lidí, mezi nimi i mnoho žen. Průměrný výdělek je asi 1 200Kč měsíčně. V obci je nyní 114 důchodců, kteří dostávají celkem 42 439,- Kč důchodu měsíčně. K 31.12.1961 je v obci 536 lidí, z toho 244 mužského  a 292 ženského pohlaví.
 

Rok 1962

Leden byla na podnebí celkem mírný. Teploměr ukazoval až 7oC  na nulou. V týdenních intervalech se počasí střídalo až na 12oC mrazu. V důsledku toho se vyskytla v celé Evropě epidemie chřipky, která zachvátila i naší obec. Větší části lidí onemocnělo bez vážných následků. Pololetní prázdniny byly prodlouženy  o 14 dnů. V celé republice byl zákaz pořádání zábav, kin, divadel, schůzí a jiných shromáždění (konání bohoslužeb).

Dne 8. února byla konána výroční schůze JZD. Volby funkcionářů  konány nebyly. Hodnota PJ byla 18,- Kč a naturálie. Dne 15-18.února nad západní Evropou zuřily velké sněhové bouře doprovázené uraganem. Nejvíce bylo postiženo pobřeží Západního Německa a Holandska, Přístavní město  Hamburk , kde se protrhla na pobřeží ochranná hráz  v délce 90m, voda se vylévala  1000m3 za hodinu. V městě dosahovala voda až do druhého patra. Desetitisíce lidí  bylo bez přístřeší a zahynulo 400 lidí. V naší republice se pohroma projevila sněhovou vichřicí. Dne 17.  a 18. února bylo přerušeno autobusové spojení Svatoslav – Brno. Takové vichřice a vánice nemá v obci pamětníka. Ještě březen byl velmi studený až 10o mrazu. Tím se opozdily jarní práce. Teprve v dubnu se oteplilo a na Velikonoce 22. dubna bylo naměřeno 29oC. Taková teplota nebyla naměřena v tomto období za  posledních 20 let. Květen byl deštivý a chladný. Ještě začátkem června byla velká zima. Dne z 5. na 6. byl 5oC mráz jako před 90 lety, na Českomoravské vysočině ležel po několik dnů napadený sníh. Oteplení nastalo o 8.června. V důsledku chladného jara byl špatný porost zem. plodin a velké škody byly způsobeny   na mláďatech zvěře a ptactva. V dubnu byl prováděn  pracovníky výzkumného ústavu a památkové péče z Brna průzkum štoly na Žlebě. Zjistili, že štola je na několika místech zesuta, asi 100m od vchodu je jezírko. Z odebraných vzorků zeminy zjistili, že ve štole jsou malé hodnoty železné rudy, jejíž těžba by nebyla pro naše hospodářství rentabilní. Po studeném jaru se dostavila velká vedra, hlavně v červenci bylo velké vedro. První déšť  od jara byl zaznamenán až 7. srpna, avšak málo vydatný. Žně začaly dne 7. srpna  na Mitrlizích – žito. Žňové práce byly opožděny studeným jarem. Úroda na obilovinách  se ukazovala dobrá, Avšak dne 15. srpna  v  17.hod.  se přihnala od Velké Bíteše věrná bouře s krupobitím. Byly způsobeny škody: na hrachu 70%, žita 40%, oves 40%, ječmen 20-40%. Na ploše 50 ha  bylo povaleno žito v panácích. JZD použilo poprvé vlastního obilního kombajnu (Vl.Kratochvíl s řádkovačem a Kolář s kombajnem). Sousední obce však byly kroupami více poškozeny: Křižínkov a Katov 100% Křoví 80%. Pouťová zábava, kterou pořádala TJ Sokol dne 19. srpna se vydařila jak pěkným počasím tak i velkou účastí z celého okolí. Dne 20. srpna zemřel v Kninicích u Mor. Kníniček Viktor Veselý, farář na odpočinku, který působil dlouhá léta v naší obci. Suchým létem  byla způsobena neúroda na píci a na okopaninách. Byla  však nadprůměrná úroda ovoce. Z naší obce bylo dodáno do sběrny třešní 15 696 kg, rybízu a višní 704 kg, hrušek 2 240 kg, švestek 7 840kg, jablek  17 526 kg. Za ovoce obdrželi občané 80 244 Kč. V dubnu byla ukončena stavba autobusové čekárny, v srpnu dány do provozu  nové kabiny na hřišti a sehrán první putovní pohár v kopané za účasti Lažánek, Křoví, Maršov, Svatoslav. Zvítězili Lažánky. V září  byla dána do provozu porodna pro prasnice a 2 drůbežárny na Žlebě.  Byly postaveny domy Frant. Pekárek č. 79, Sláma Josef č. 159, Řepa Alois č. 160. V tomto roce byla zaznamenána velká úmrtnost. Zemřelo 10 občanů 5 mužů a 5 žen. Narozeno dětí 7. Kosmické lodi Vostok 3 a 4  s Nikolajevičem a Popovičem na palubě, kteří létali kolem země 4 dni. Každý z nich nalítal 1 500 000 km a v rozmezí 6 minut přistáli na předem určeném místě. Tímto letem získal SSSR znovu velký úspěch ve světě a kosmonauti byli zváni do různých zemí na návštěvu. V říjnu 1962 byl svět na pokraji 3. světová  války. A to  v karibské oblasti vyhlásili  blokádu proti Kubě. Do částečné mobilizace  byla povolány ozbrojené síly  jak Nato  tak i SSSR. Sovětský svaz  situaci zachránil jednáním a blokáda Kuby byla zrušena.

Ve dnech  4.-18. prosince  se konal v Praze XII sjezd KSČ. Vytýčil program strany pro další období – nástup komunismu.

Přicházející zima byla velmi brzká a tuhá. Dne 12. listopadu napadl první sníh a zamrzlo. Mrazy byly neustálé  a velké. Napadlo velké množství sněhu, takže Vánoce byly v pravdě zimní.
 

Rok 1963

Poprvé v historii obce byly zaznamenány úspory – vklady občanů. Jen v místní pobočce Státní spořitelny činily vklady občanů k 1. lednu 1 000 000,- Kč, nehledě na další vklady, které mají občané v Tišnově anebo v Brně. To nejlépe dokazuje skutečnost o bohatství lidu. Pokračující zima trvala a mrazy dosahovaly až 30 stupňů. Menší oteplení nastalo až v březnu. V první jarní den 21. března celý den, celou noc a ještě příští den trvale sněžilo a napadlo 35 cm nového sněhu. Noční mrazy trvaly ještě v dubnu. Dne 14. února se konala výroční schůze JZD. Předsedou byl zvolen opět Jan  Suchomel, místopředsedou Vlad. Kratochvíl, dále byli zvoleni do představenstva Josef Kolář (Berka), Josef Mikeš, Oldřich Crha, Alžběta Musilová a Annastasie Juránková. Agronomem družstva byl ustanoven Tomáš Křístel ml. Ostatní funkcionáři nebyli měněni. Hodnota pracovní jednotky byla 16,- Kč a naturálie. Jarní práce přes krutou zimu začaly brzy, protože duben byl velmi pěkný. Zaseta bylo za 4 dni. Brambory byly poprvé sázeny sazečem a také hnůj byl rozhazován rozmetadly. Tyto stroje se velmi dobře osvědčily a odpadla namáhavá práce. Dne 30. května došlo v obci k zvláštní události. Pracovníci n.p. Konekty Brno, František Kropáček z Deblína a Josef Nečas z Heroltic prováděli po 60 letech výměnu hromosvodu na věži kostela. Byla sundána báně, pod kterou byly nalezeny památky ve formě písemností a staré kovové mince. Tyto památky se vzal správce farního úřadu farář Fejta z Deblína. Zatím nikdo  neví, co tyto památky obsahovaly. Báně byla znovu natřena a pod ní do nádstavce vložena zapečetěna sklenice a bakelitová krabička, oboje pak natřené barvou. Ve sklenici se nachází papírové peníze z doby I. republiky, z okupace a po osvobození, dále písemnosti obsahující stručný výtah místní kroniky a současný stav obce, celkem na 3 listech. V bakelitové krabičce jsou rovněž kovové mince z let I. republiky, okupace a po osvobození a dále některé odznaky. Oprava báně a výměna hromosvodů byla se zájmem sledována občany a vysloven obdiv na odvaze pracovníků, kteří se pohybovali na věži jako na zemi. V měsíci červnu byl  zkanalizován úsek mezi mat. školou a hasičkou  v délce 35m a opraveny kanalizační jímky. Tímto byla dokončena celková kanalizační  struktura obce. V měsíci došlo ke zbourání starých záchodů v národní škole a obecní stavební podnik, stavební správa Tišnov provedl nákladem 70 000,- Kč postavení nových – splachovacích záchodů. Tyto práce se protáhly až do koce roku. K používání zatím nejsou, neboť náhlými mrazy voda zamrzla. Žně začaly již 15. července následkem velkého sucha, které začalo již v květnu a až do září nezapršelo. Naopak vedra dosahovala až 42 stupňů C na slunci. S mlácením obilí bylo započato  29. července a výmlat byl ukončen 27. srpna. Celkem na ploše 210 ha bylo sklizeno 4 913q  zrnin. Ha výnosy: žito 16,03q pšenice 27,01q oves 28,05q, směsi 27,03q. Dodávka obilí byla splněna na 115,07%, dodáno bylo celkem 1 408 q. Oves podeschl  a žito  řídké následkem sucha. Velmi pěkné výnosy byly u množitelského lna, kde na 18 ha činil výnos na stoncích a semeně 324 000,- Kč. Podzimní práce rovněž vlivem sucha započaly brzy. Osev žita byl proveden v měsíci září, pšenice do 15. října. Sklizeň  brambor byla ruční a potrvala až do 25. října. Ha výnos z brambor činil 128 q v průměru. Nejlépe byla výnosná odrůda  „Vltava“ 180q z 1 ha. Také dodávka brambor byla překročena o 200q a činila 3 000q. Zvláště výnosná byla krmná řepa, jejíž průměrný ha výnos činil 500q. Naopak špatná úroda byla u silážní kukuřice, na kterou již pozdní deště naplatily. Z  roce byla dobrá  úroda třešní a švestek,  jablka se téměř neurodila. V obci bylo vykoupeno: třešní 21.717kg za 54 507,- Kč, višní 488 kg za 2 440,- Kč, rybízu  1 189 kg za 5 945,- Kč, angreštu 151 kg za 604 Kč, švestek 47 900 kg za 78 850,- Kč. Tedy celkem utržili občané za ovoce 136 346,- Kč. Léto tohoto roku přes suché počasí bylo velmi bohaté na houby, hlavně na hříbky, které začaly růsti již v květnu a rostly až do října. V polovině října byla prováděna generální oprava státní silnice na bezprašný  stav z Přibyslavic až na Okolnici. V obci bylo mnoho hluku, neboť zde pracovali s různými moderním stroji ze stavební správy Třebíč. Při této příležitosti  bylo využito stojů  i pro opravu místních komunikací –Šrontol, kolem kostela, k objektům družstva a na Horním  Žlebě. Bylo takto vyštěrkováno a poasfaltováno téměř 1 000 běžných metrů. Celková oprava cest si vyžádala nákladu 74 000,- Kč. Na tuto akci přispěli občané ve sbírce částkou 13 000,- Kč, JZD darovalo 34 000,- Kč ONV Brno 16 000,- Kč a MNV 21 000,- Kč. Silnice a obecní cesty byly dány do provozu 13. listopadu . Občané tuto akci velmi kladně hodnotí, neboť je prospěšná  všem občanům. Tím bylo skončeno s blátem a prachem, kterého  bylo vždy více než dost. Lepšího vzhledu dostaly domy jednotnými číslovanými tabulkami – bílé s modrými čísly, které byly hromadně objednány a občané je platili kus za 10,5% Kč. Kulturně společenské vyžití  občanů ochabuje následkem narůstání televizorů, kterých je již v obci 80. Taneční zábavy se konají zřídka a kromě ostatků a pouti jsou málo navštěvovány. Dobře se vydařil 1. máj, kde oslavy byly přímo v obci na hřišti  za účasti 300 občanů. Sportovní činnost celkem úspěšně pokračuje. Činnost je prováděna v oddílech kopané, ledního hokeje, kde družstva žáků i dospělých hrají v Soutěži okresu, dobře si vedou zvláště žáci. Dále je činnost v zákl. těl výchově, kde se připravují na III. celostátní spartakiádu.  Tradiční putovní pohár v kopané letos vyhráli naši fotbalisté. Na hřišti bylo provedeno oplocení, záchody, studna a vybudováno kluziště.

Počet obyvatelstva pomalu narůstá. V letošním roce se narodilo 9 občánků, 7 občanů zemřelo. Ku konci roku skočily meliorační práce, které byly prováděny melioračním družstvem  Tišnov nákladem 100 000,- Kč v trati  Bezděkov, Seče, Červená, Kamenný. Celkem bylo odvodněno na 7 ha zamokřených luk a polí. Louky od hájenky do Kouta byla rozorány. Rok 1963 nebyl bohatý na vnitřní události ve státě. Za to však ve světě došlo k několika zvláštním událostem: začátkem srpna  byla v SSSR vypuštěna kosmická loď Vostok 5 a 6 s první ženou na světě Valentinou Těreškovou, která také 20. srpna navštívila jako první naší republiku a dostalo se jí vřelého přijetí tak jako později v ostatních státech, které navštívila. Těreškovová  se ke konci roku provdala za kosmonauta Nikolajeva. Dne 5. srpna došlo k významné události, když v Moskvě šéfové vlád SSSR, USA a Anglie podepsali dohodu o zákazu zkoušek s nukleárními zbraněmi v kosmickém prostoru, nad zemí a pod vodou. Tato dohoda zmírnila mezinárodní napětí. Ve světě došlo i k tragickým událostem. Tak na velké vodní přehradě Vajovl na řece Pijavě v Itálii došlo k sesutí půdy a voda vystoupila z přehrady a zatopila  široké okolí a vesnice. O život přišlo na 5 000 lidí. V Jugoslávském městě Skopje došlo k velkému zemětřesení kolem 4 hodiny ranní, kdy  ještě lidé spali. Většina města byla úplně zničena a o život přišlo na 5000 lidí a další  tisíce bylo bez přístřeší. V Karibské oblasti  řádil po několik dnů tajfun „Flora“, kterému padlo za oběť  na Kubě 5000 a na Haiti 10 000 lidí. Část Haiti byla zničena. Dne 2. prosince došlo k malému zemětřesení u Vídně v Rakousku, které se projevilo otřesy i u nás. Škody však nevznikly. Také byl zákeřně zavražděn prezident USA Kenedy, který jel v otevřeném autě v Texasu a pachatel, dosud neznámý, vystřelil na zasáhl presidenta do hlavy – krku, takže  za několik okamžiků zemřel. V souvislosti s tímto  případem byl zatčen jistý Osvald, který však byl ve vězení zastřelen hoteliérem Rotiem. Čeká se na vysvětlení.

Poprvé byly zjišťovány výdaje občanů za nákupy potravin v obchodě potravin. Za rok 1963 zde nakoupili  občané za 960 000,- Kč potravin. Částka jistě úctyhodná. Zima se přihlásila brzy. 1. prosince zamrzlo a mráz se udržoval v noci až –2OoC. Sněhu však napadlo málo, asi 3 –5 cm.
 

Rok 1964

Pokračující zima byla  v lednu mírnější. Denní mrazy  -4 –7oC pod nulou v naci – 12o –17o, místy –20oC pod nulou. Ke konci ledna mráz jen –2 až –5oC  v noci odpolední teplota 2-4 oC nad nulou. Tyto teploty trvaly až do  poloviny března. Dne 15.3.  byl mráz ve dne 15oC v noci  až 20oC. Tohoto dne padal první sníh v letošní zimě se studeným větrem  jako pře 25.lety (r 1939). V důsledku suchého podzimu 1963 nedostatkem sněhu a deště vyschla celá řada studní v obci, zejména v horním konci „V Bráně“. Výroční členská schůze JZD se konala 14. února. Volby funkcionářů družstva se nekonaly. Pracovní jednotka byla 17 Kč a naturálie. Osev jařin započal 7. dubna u Vildomcového mlýna . Ostatní práce však byly opožděny neboť 8. dubna byla celý den sněhové přeháňky a v noci  napadlo několik cm sněhu, který ležel až do 12. dubna, protože trvali mráz až do 7oC. Další dubnové dny byly příznivé a jarní práce byly provedeny v krátké době včetně výsadby brambor. Oslavy 1. máje byly v Tišnově. Z naší obce vyšel pestrý průvod se 120 účastníky. Oslavy 9. května pro nepřízeň počasí se konaly 10. května lampiónovým průvodem na hřiště, kde za střelby z poplašných pistolí byl  zapálen oheň. Účastníků bylo na 200. První zájezd družstevníků do zahraničí – Maďarska se uskutečnil ve dnech 12.-16. května. Účastnilo  se jej 37 družstevníků. Měsíc květen byl teplý a suchý. V neděli 7.června se konala v obci velká oslava 70.leté trvání místního požárního sboru. Dopoledne se konalo okrskové cvičení u rybníka za účasti sborů Lažánky muži a ženy, Heroltice a Svatoslav. I. místo v soutěži získalo družstvo žen z Lažánek, II. místo muži Lažánky, III. Svatoslav, IV Heroltice. Odpoledne byl slavnostní průvod okolních sborů z hřiště na náves, kde bylo zahájení, vztyčení státní vlajky, kulturní vložka pionýrů školy, proslovy, odevzdání česné uznání nejstarším požárníkům, mezi  nimi  i nejstaršímu požárníku 93. letému Fr. Rothovi. Potom bylo vystoupení požárníků „Jak se hasilo za stara,“ dále požární útok nejnovější pož. technikou – sborů Tišnov I a II, Heroltice a Svatoslav. Mezi tím byly prováděny ukázky záchranných prací – slézání po laně z kostelní věže – Lažánky a Tišnov, skákání z oken  Jos. Kavlíka do  plachty. Zdrav. hlídky ČSČK Svatoslav prováděly ukázky první pomoci zraněným. Po cvičení byla taneční zábava v obou sálech. Dne 14. června  se konaly volby od NS, KNV, ONV, MNV, soudců okr. soudů. Zvoleni byla tito kandidáti: do NS Jandrlík, předseda JZD Drásov, do KNV ing. Slavíček z Tišnova, do ONV Mir. Koumal, ředitel ZDŠ v Deblíně, do MNV Antl Bohuslav, Dupal Miroslav, Husák Josef, Kerber Alois, Kerber František, Kratrochvíl Vladimír, Křístel Tomáš ml., Kučerová Ludmila, Menclerová Zdenka, Rothová Ludmila, Řepa Alois, Řepa  Josef 156, Řepa Josef 67, Sapoušek Josef, Sláma Oldřich, Šebková Anna, Urbánek Antonín, jako souce z povolání dr. Potlách z Tišnova, soudci z lidu Urbánková Vlasta z Deblína a Mir. Felkl. Zapsaných voličů bylo 395, voleb se zúčastnilo 392. Dne 19. června se konalo 1. zasedání pléna MNV. Uvolněným předsedou byl zvolen Josef Husák, tajemníkem MNV Josef Sapoušek, dále do rady MNV byly zvoleni Dupal Mir. Řepa Jos 156, Antl Boh. Menclerová Zdenka, Kratochvíl Vlad.  Měsíc červen se vyznačoval velkými vedry až 33oC, dvěma velkými bouřkami s vydatnými dešťovými srážkami. Úroda se ukazuje slibná jak u obilovina tak i u ovoce.

Dne 19. července proběhl na hřišti tradiční putovní pohár v kapané za účasti družstev ze Křoví, Maršova, Lažánek a Svatoslavi. Vítězem se stalo družstvo Lažánek. Na této populární soutěží bylo přítomno cca 300 diváků. Žně začaly zpožděně, začátkem  srpna. Úroda obilovin byla velmi dobrá, rovněž tak organizace práce a prac. morálka, takže žně skončily během 1 měsíce včetně výmlatu. Žito bylo velmi polehlé a zde se osvědčila kombajnová sklizeň. Ha výnosy u žita 25,95q pšenice 35,90q ječmene 23,60q. V trati u „Hájenky“ na 23 ha honu byl špičkový výnos u pšenice 41q po hektaru, což je rekordní výnos za existence JZD. Státní nákup obilovin splnilo JZD a ještě předalo navíc za krmiva. Dne 16.8. se konala tradiční pouťová zábava v obou sálech. Účinkovala  zde poprvé Antošova dechovka z Brna, která se líbila značné účasti. Dne 8. srpna byla v SSSR vypuštěna kosmická loď se 3 kosmonauty – vědci, včetně lékaře. V září byly zaháleny podzimní práce. Brambory byly vybrány za příznivého počasí v celku brzy. Jejich úroda byla velmi dobrá a prům ha výnos byl 130q, takže státní nákup brambor byl překročen. Také osev ozimu byl včas proveden. Nadprůměrná úroda byla u  jetel. semene, za která JZD utržilo přes 300 000 Kč. Ve vedení JZD došlo ke změně předsedy družstva a od 1.9. nastoupil Jaroslav Kučera z č.p. 34, který prošel vysokou zemědělskou školu a stal se inženýrem.

V červnu a červenci byly vybudovány v JZD 2 silážní jámy. Dále byla dána do provozu kůlna v objektu JZD. Dnem 19.7. byly zahájeny práce na novostavbě budovy MNV, kde bude také požární zbrojnice, veřejná hovorna telef., knihovna a dětská poradna. Stavba je prováděna v akci „Z“  za mateř. školkou. Občané zde odpravovali několik tisíc brigádnických hodin a díky dobrému pochopení a org. práci funkcionářů a JZD byla hrubá stavba v listopadu zastřešena. Oslavy VŘSR byly konány štafetou přátelství a míru. Okresní štafeta projížděla přes naši obec a byly k ní připojeny 2 stuhy – zdravici se závazky. Večer byl lampiónový průvod po vesnici za účasti veřejnosti a účinkovala hudba mistrů světové hudby. V noci na 17.listopadu došlo v obvodu obcí Svatoslav – Pánov  ke zničení 7 křížů. Tento hanebný čin spáchal neznámý pachatel a v šetření se pokračuje. V tomto roce se narodilo 14 dětí a 8 občanů zemřelo. V roce 1964 bylo vloženo do místní spořitelny 172 000,- Kč a ke dni 31.12.1964  činí zde celkové úspory 1 333 700,61 Kč. z čehož je patrno, že občané mají peníze a důvěru v peněžní ústav. Konce podzimu  byl deštivý a zima se přihlásila  brzy. Již začátkem prosince zamrzlo a v polovině prosince  napadl první sníh. Konec roku zastihl cestáře v neustálých námrazách. Zle byly postiženy některé ovocné stromy a lesní porosty.
 

Rok 1965

Tento rok byl ve znamení 20. výročí osvobození obce sovětskými vojsky. Občané na počest osvobození  odpracovali mnoho hodin  na stavbě budovy MNV. Několik občanů i kolektivů bylo 9. května vyznamenáno při slavnostním  zasedání  MNV za úspěšnou činnost. Z kolektivu to by ČS ČK TJ  a JZD. V tělovýchovné jednotě to byly zvláště ženy. Zemědělská výroby splnila svoje plány a daleko je překročila. Jen brambory nebyly splněny vinou deštivého počasí. Výnosy  v tomto roce byly následující: pšenice  23,81q, žito 20,16q, ječmen 21?03q, brambory 74q, oves 24,93q. V tomto roce byla též pěstovány nové plodiny, která se tu nikdy nepěstovaly: len, kmín, srka, jílek, peluška, krmná kapusta. Živočišná výroba: denní dojivost na 1 dojnici byla 7,88 lit., roční dojivost na  kus 2 875 lit. mléka. Roční snůška na 1 slepici byla 166,54 kusy, denní přírůstky u jatečního skotu 0,68 kg, u prasat 0,49 kg. Celkem bylo dodáno 777,94q masa. Počasí tento rok zemědělství nepřálo. Po dlouhé zimě, která trvala od listopadu 1964 až do dubna 1965 nastalo chladné a deštivé počasí až do 5. září. Podzim toho roku byl teplejší než léto. Chladné a deštivé počasí nadělalo velké škody na srstnaté a pernaté zvěři , kdy zahynula všechna mláďata. V tomto roce bylo v okolí obce střeleno divoké prase, v pořadí páté. Střelcem byl místní občan Josef  Sapoušek. V roce 1965 zemřelo v obci 9 lidí, z toho 4 ženy a 5 mužů. Narodilo se 6 dětí. V následujících řádcích bych chtěl zachytit průběh osvobozovacích  bojů před 20 lety, aby si příští generace mohla učinit alespoň částečný obraz tehdejších  událostí. 6. května 1945 začalo německé vojsko ustupovat od Brna. Ve dne i v noci po silnici od Deblína a Braníškova k Pánovu proudilo pěší vojsko, dělostřelectvo a tanky. Dne 9. května ráno v 6 hodin obsadilo německé vojsko trať Padělky, kde se zakopaly. U silnice v Dlouhých dílech stála německá děla, která odstřelovala vesnici . V 7,30 hod. dostaly se do vesnice od Absolinova a Moučkova Mlýna sovětská jízdní a pěší hlídky, které vyčistily vesnici od zbytků německého vojska. Po průzkumných hlídkách přišla do vesnice sovětská pěchota, která zaujala palebné postavení na severní a západní straně obce proti zakopaným německým vojskům. Boj trval přes 2 hodiny. V 10 hod., kdy se objevily německé tanky, Němci ustoupili. V boji o obec padli 3 sovětští vojáci, 2 na zahradě Bohuslava Křístela č 10 a 3 u domku Josefa Sekaniny 155. Tito vojáci byli pochováni u pomníku padlých na návsi a po 2 měsících byli vykopáni a pohřbeni na ústředním hřbitově v Brně. Při bojích o vesnice bylo zajato 21 německých vojáků, 8 vojáků padlo. Po lesích kolem obce byli roztroušeni němečtí vojáci, kteří byli během týdne za součinnosti sovětských vojáků a místního obyvatelstva zajati. Kolem vesnice  bylo rozházeno hodně nevybuchlé munice a několik občanů neopatrným zacházením bylo zraněno a 1 zabit. Raňen byl občan Jebáček a zabit Josef Balák z Deblína u hájenky. Ostatní vyvázli jen s menším zraněním. Válečné události pro vesnici skončily. Sovětští vojáci zdrželi se v obci asi měsíc, potom byli soustředěni do výcvikových středisek. Chtěl bych v této kronice ukázat na velký životní rozdíl mezi republikou první, tj. od r. 1918 –1938, a socialistickou republikou v r. 1945-65, co se týče života občanů ve Svatoslavi. Po první světové válce až do r. 1927 bylo dostatek práce a lidé trochu slušně žili i když se mnohé museli odříci. Po roce 1928 přišla nezaměstnanost a bída do naší vesnice. Práce nebylo a tak se lidé, obzvláště ti nejchudší, živili jak se dalo: sbíráním lesních plodů, jako jahod, borůvek, malin, ostružin, hub, šípků, osládeře*, která rostla jen na skalách. Tyto plodiny prodávali místním překupníkům, kteří  s nimi jezdili zase na trh do Brna. Někteří občané se v letních měsících živili  prací u větších rolníků. V zimních měsících měli někteří to štěstí, že pracovali v okolních lesích. Ani rolníci nebyli na tom mnohem lépe. Ti měli to štěstí, že měli aspoň kus chleba a trochu brambor. Po sklizni museli rolníci skoro všechnu úrodu  prodat lichvářům za nízkou cenu, aby zaplatili daně a všechny dluhy. V obci bylo přes 6O nezaměstnaných, kteří dostávali tak zvané žebračenky. Byl to lístek v ceně 10 Kč, za který si  mohli v místních prodejnách koupit chléb, cukr, mouku a ostatní potřeby k živobytí. Čtyřčlenná rodina dostávala 2 lístky v ceně 20 Kč na týden. Při tom 1 kg cukru stál 6 Kč, bochník chleba ve váze 5 kg stál 7 Kč. Mnoho lidí se dnes nedovede představit, jak tito lidé žili. V obci bylo několik starých občanů, kteří již nemohli pracovat, nikoho neměli, kdo by je živil a tak se živili žebrotou. Žili z milosti druhých lidí. Okresem měli povoleno žebrat 2 občané. Dnes ještě stojí obecní dům č. 53 zvaný pastouška, kde byli ubytováni ti nejchudší. V jedné místnosti a rozměrech 3x4 m  se tísnilo 8-10 lidí, děti i starší. Jak takové bydlení vypadalo si dnes již nikdo nedovede představit. Štěnice, blechy, vši, nemoci to byly původní zjevy takového bydlení. V této době se hodně rozmohlo pytláctví a krádeže, to bylo tím, že lidé nechtěli hladem umřít. Na tuto dobu nejvíce doplácely děti a školní mládež, která obzvláště v létě musela pracovat na polích a pomáhat rodičům uhájit živobytí. Špatně oblečená polohladová bez školních pomůcek, kolik se toho mohla ve škole naučit? A tak v létě byly školní lavice poloprázdné. Polní práce a pasení dobytka to bylo hlavní zaměstnání dětí v letních měsících. Oblečení dětí bylo velmi špatné. Ti nejchudší chodili do školy bosí a roztrhaní. Mladší nosili obleky po svých starších sourozencích, zaplátované, že to někdy vypadalo až k smíchu. Školních pomůcek nebylo. Jedinou potřebou byl kus tužky, sešit a hlavě tabulka s kamínkem. Školní třídy byla tmavé, páchly hnilobou, podlaha prohnilá, stěny vlhké. V zimních měsících  byly třídy špatně vytopené. Není potom divu, že byly děti nemocné. Mezi školáky řádily neštovice, černý kašel, záškrt a tuberkulosa.  Jen někteří navštěvovali měšťanskou  školu ve Velké Bíteši, kam chodili pěšky. Poněvadž většina dětí chodila jen málo do školy, není se čemu divit, že se ještě dnes setkáváme se staršími lidmi, kteří  neumějí řádně číst a psát. I když snaha učitelů byla naučit co nejvíce. Jmenované příčiny a nedostatky jim to znemožňovaly. Bydlení v této i minulých dobách bylo také velmi špatné. Jedna až dvě místnosti o rozměrech 4x4m, to byly prostory, kde lidé bydleli, spali, jedli a žili. V jedné místnosti, prožili celý svůj život. Obývací pokoje a koupelny nebyly. A tak, jak lidé bydleli a byli oblečeni, tak se i stravovali. Základní potravou byly brambory, chléb a mouka. Maso bylo vzácností a to  jen v neděli a o velkých svátcích. Jedlo se jen maso podřadné – hovězí, kozí a koňské. Ponejvíce  se jedly bramborové polévky, škubánky, šišky, šulánky bramborové knedlíky. Buchty bývaly jen o nedělích. Tam, kde nebylo ani na kousek masa vybírali lidé ptačí mláďata, jako vrány, sojky, divoké holuby, veverky, jen aby ochutnali, jak chutná maso. Nasycení toho nebylo. V zemědělství se pracovalo ponejvíce ručně. Hlavními pomocníky byli koně a kravské potahy. Koňských potahů bylo 29 a kravských 25. Veškerá sklizeň na poli se dělala ručně. Ručně se také selo. Výnosy bývaly velmi špatné 12-15q po jednom Ha. Lidé se tenkráte mnoho nadřeli, když chtěli, aby na jejich půdě byly aspoň ucházející výnosy. Zemědělská půda byla rozdrobena, na několik set parcel. Kosa na poli byla hlavním nástrojem při sklizni obilí a pícnin. Všechno obilí bylo svezeno do stodol o žních a až v zimě se začalo s výmlatem. U větších rolníků  to byly ponejvíce žentóry* tažené  koňmi. U menších převládal cep. Můj otec mlátíval u menších rolníků až 100 dní za zimu za odměnu 10 Kč za den. Čističky začaly až v roce 1936. První byly u Kolářů Josefa č. 42 a u Josefa Šebka.

Šestiletá okupace a válka zanechaly za sebou velké škody hospodářské. Všude v závodech se vyrábělo pro válku. Bombardováním továren jako kupř. TOS Kuřim, byly napáchány velké škody, a co bylo ještě horší, ustupující německé vojsko ničilo továrny, silnice, železnice, vyhazovali mosty atd. Bylo nedostatek potravin, takže se ještě vydávaly na lístky, které byly zrušeny r. 1953. V tomto roce byla provedena výměna peněz v poměru – 1 ku 5 do výše 2 500 Kč, vklady byla převáděny 1.50. V roce 1948 byla naše území postižena velkým suchem. Nepršelo ani z jara ani v létě, takže plodiny na polích usychaly. V této kritické doby, kdy našemu  lidu hrozil hlad, se osvědčilo staré přísloví. V nouzi poznáš přítele. Sovětský svaz dodal pro naše zásobování 500 tisíc tun pšenice. Pomalu, ale jistě se celá situace lepšila dík obětavosti všech pracujících. Lidé pracovali na brigádách zadarmo po zaměstnání na všech závodech. I v naší obci byla zadarmo provedena a upravena cesta směrem na Horní Žleb. Vybudován rybník a mnoho dalších akcí. Plná zaměstnanost dala lidem v obci příležitost, aby se dobře najedli, oblékli a zlepšovali si svoje obydlí. Do obce byly zavedeny další autobusové spoje, a to do Tišnova, Kuřimi a Brna, aby odvezly všechny pracující do závodů. Přes polovinu dospělého obyvatelstva dojíždí do práce mimo obec. Plná zaměstnanost měla velký vliv na život v obci. Lidé upravovali svoje domky, takže za léta  1945 – 65 bylo v obci důkladně opraveno  97 domů a nově postaveno 14. Mnoho domů, které byly z vepřovic bylo zbouráno  a na jejich místě byly  postaveny nové, rozsáhlejší a z cihel. A vybavení bytů, tři až čtyři pokoje, plné nového nábytku, koupelny, spížky, vodovody, ústřední topení atd. Zatím se za první republiky byla velká část obyvatelstva zadlužena, až  na několik jedinců, mají dnes všichni občané jen ve zdejší spořitelně uloženo 1 849 000 Kč. V roce 1945  nebylo starých lidí v obci, kteří  by pobírali starobní důchody, v roce 1965 je jich  106 a pobírají měsíčně 43 220 Kč. V obci je 16 osobních vozů a mnoho motocyklů. Náklade, 75 000,- Kč byla opravena místní škola. Již to není ta stará, zatuchlá a studená budova. Je radost se za jakých podmínek se učí dnešní  mládež. Velká okna, nová podlaha, nové lavice, všude čisto, zdrávo a útulno. Obzvláště je radost pohledět na zdravé, veselé  a dobře oblečené děti. Dnes se mezi  nimi nepozná, který je z bohatší  nebo  chudší rodiny. Dnes má každý žák ve škole dvoje obutí. Není hladových, roztrhaných a bosích dětí. A toto všechno se velmi projevilo i na prospěchu dětí. Vždyť, když to srovnávám, tak prvňáček umí lépe psát, počítat a číst než některý sedmdesátiletý občan. Však také dnešní prvňáčci  o tabulce a kaménku znají jen z vyprávění. Ve škole se píše plnícími pery a výuku doplňuje poslech školského rozhlasu a moderní pomůcky diaprojektoru a magnetofonu. Od šestého školního roku navštěvují bez rozdílu všichni  žáci úplnou devítiletou školu (dřívější měšťanskou školu) v  Deblíně, kam dojíždějí autobusem. I spotřeba životních potřeb je docela rozdílná než dříve. Dnes lidé kupují více masa, máslo, sýry, zeleninu, různé pochoutky jako dorty a různé věci, o kterých se nám starším nezdálo. Dnes je maso běžné jídlo v domácnostech, a to ne maso kozí, ale vepřové , telecí a hovězí. Tak jedí všichni, ne jen jednotlivci. Oblečení občanů je velikým rozdílem mezi někdejší dobou a dnešní. U zábavy člověk nepozná rozdílu mezi lidmi, a to jestli je to dělník z továrny nebo družstevník. Všichni jsou slušně oblečeni. Lidé žijí i kulturněji. Zatím co dříve nosil listonoš do obce jednu desítku novin, dnes každá rodina odebírá nějaké časopis. Lidé více čtou. Velkým přínosem po stránce kulturní je rozhlas a televize, takže lidé i po této stránce stávají se lidmi skutečnými se světovým rozhledem a politickou vyspělostí. Velká péče je věnována lidem po stránce zdravotní. Lidé dostávají léky zdarma, lékař dojíždí do obce skoro každý den za svými pacienty a v případě náhlého onemocnění přijede ihned, aniž by pacient musel něco platit. V zemědělství nastaly velké změny. Dnes místo malých políček, na kterých se nedalo využít techniky jsou velké lány, na kterých pracuje jen několik desítek lidí, a to jen ve špičkových pracích. Místo koňských  a kravských potahů  je 11 traktorů, velké žací stroje, shrabovače pícnin, 1 kombajn, na kterém 2 lidé za den sklidí průměrně 6 ha obilí. Je vzácností uvidět na polích koně. Pracují jen tam, kam nemůže jet koňský potah. Jen sklizeň okopanin doznala málo změn. Brambory jsou vyorávány traktorem, ale lidé je musí stále ještě po polích posbírat. Je to práce namáhavá a  trvá  až 2 měsíce. Ale ani tady neřekla technika své poslední slovo. I sklizeň řepy se děje postaru. Živočišná výroba  je soustředěna do kravínů a vepřína v objektech JZD za vesnicí, kde několik lidí ošetřuje hovězí i vepřový  dobytek. A tak lidé lépe žijí, změnila se i tvář obce. Vesnice se stala jednou z nelepších v okrese Brno- venkov po stránce výstavní. Přes obec byla udělána bezprašná silnice dokončena kanalizace, upravena náves, upraveny cesty přes vesnici, zaveden obecní rozhlas telefon. Začalo se s výstavbou  nové budovy MNV. A snahou každého občana je, aby naše obec byla ještě krásnější a zdravější. Však ani tato doba nebyla bez obtíží a nedostatků. Jeden z  velkých nedostatků bylo, bývalí zemědělci nyní družstevníci neměli ten poměr k  půdě a k družstevnímu majetku jako mělko, když hospodařili každý na svém. Honba za tím udělat co nejvíce jednotek, vydělat co nejvíce peněz bez ohledu jak byla práce vykonána přinášela celku velké škody. Na polích se vlivem špatné orby, špatným setím rozmohl plevel jako pýr, lebeda, bodláky, což mělo velký vliv na výnos pracovali bez ohledu na kvalitu práce. Snad budoucnost vyřeší i tyto problémy.
 

Rok 1966

Počasí v tomto roce bylo v celku chladné a deštivé, obzvláště jaro i léto. Zima byla mírná. Únor byl velmi teplý. Z února bylo naměřeno 12o tepla. Takový teplý únor nepamatoval ze starých lidí nikdo. 80 let nebylo takové mírné zimy. Pěkné počasí přišlo až na podzim. Konec září a celý říjen bylo pěkně a slunečně. Teploty se pohybovaly od 20o – 25o, v Bratislavě bylo naměřeno 30o. V květnu navštívila obce početná skupina občanů ze Sovětského svazu, hlavně z Moskvy, kteří byli přítomni odhalení pomníku sovětského partyzána Ivana Petroviče Mandrikova na místním hřbitově. Byli velmi srdečně uvítáni všemi našimi občany. Po jejich odjezdu  začal velmi čilý písemný i osobní styk jak s rodinou Ivana Mandrikova tak i s ostatními účastníky, kteří navštívili naši obec. Pomocí občanů Sovětského svazu hlavně soudruha Alexeje Bokareva se podařilo najít rodinu padlého partyzána Ivana Petroviče Mandrikova. V červnu a v červenci byla opravena věž místního kostela. MNV začal úřadovat v  nové budově v srpnu. 19. a 20. srpna byla zbourána stará hasičská zbrojnice, která  stála na návsi u čísla. V roce 1966 zemřelo v obci 8 lidí a to 5 žen a 3 muži. Narodilo se 6 dětí. 21. listopadu ve večerních hodinách vypukl požár u Františka Slámy č. 52, který byl zásahem občanů a 4 hasičských sborů  v zárodku uhašen a nenadělal velké škody. Hospodaření JZD bylo průměrné. Jednotka byla 20 Kč. Výnosy byla následující: Pšenice 25q z ha, žito  21q, ječmen 20,7, oves 28,60q a brambory 134,3q. Maso bylo splněno na 100% a družstvo dodalo celkem 793q. Družstvo vlastní 11 traktorů, 1 kombajn a 5 a půl páru koní. 2 lidé na kombajnu sklidí úrodu z polí za 1 směnu ze 6 Ha. V tomto roce jiných významných událostí nebylo. Rok 1965 a 1966 zapsal Řepa Josef čis. 156