Obsah

Roky 1949 - 1960

 

1949

V květnu 1949 se konal v Praze 9.sjezd KSČ, který vytyčil generální linii vybudování socialismu na vesnici – cestou zakládání JZD, tj. zemědělci se sdružují ke společnému hospodaření.  V tom roce byly v ČSR utvořeny  3 JZD. V naší obci pro založení JZD se podmínky ještě nevytvořily. V průběhu  dalších let  s přibývajícími  družstvy se u nás hodně mluvilo o JZD, avšak téměř všichni zemědělci nebyli pro myšlenku společného hospodaření. Teprve na podzim r. 1956 byl utvořen přípravný výbor JZD z řad drobných zemědělců a bezzemků. Předsedou přípr. výboru byl Kučera Josef z č. 44. Úkolem  výboru bylo získávat další zemědělce k založení JZD. Počátkem  roku 1957 byla organizovaná přesvědčovací kampaň, které kromě  místních funkcionářů se zúčastňovali  i pracovníci okresních  a krajských úřadů. Kromě dříve 17 přihlášených nechtěl žádný z rolníků přihlášku podepsat. Někteří argumentovali, že lidé nejsou pro společné hospodaření vychováni, že  stroje (traktory) se v naší obci pro špatný terén neuplatní, že nadělají více škody než užitku. Před agitátory zamkli dveře, dokonce i bičem jim vyhrožovali a vyháněli je z domu, anebo  se nimi schovávali. V té době r 1957 byla celá řada větších hospodářství  na úpadku, nebyly plněny státní dodávky, pole byla špatně nebo vůbec neobdělána, stavy hospodářských zvířat byly nízké a jen na platbě národního pojištění dlužili zemědělci na 200 000,- Kč. Tento stav nutil mnohé děti zemědělců, že odešli  do průmyslu. Dne 27. srpna  1957 bylo rozhodnuto, že v naší obci bude založen státní statek a do něho pojaté úpadkové hospodářství a dispoziční půda (obecní, fárská, pronajatá). Při sepisování inventáře však zemědělci přistoupili na založení JZD a podepisovali přihlášky, množí i se slzami v očích, neboť se neradi loučili se soukromým hospodařením. Neradi  vstupovali do družstva, měli obavy z budoucnosti. Tímto bylo v obci ustaveno JZD, které sdružovalo převážnou část zemědělců. Prvním předsedou JZD byl Kolář Josef č. 41, agronom Křístel Tomáš 33, zootechnik Jan Třeštík 40, účetní Josef Sapoušek 55, skladník Frant. Urbánek 48.

Ostatní události období let 1949 –57 byly také pestré. Dne 14. března l952 roznesla se tiskem a rozhlasem truchlivá zpráva o násilném úmrtí prvního dělnického prezidenta republiky soudruha Klementa Gottwalda, který se dožil 56. let věku a mezi pracujícími celé republiky byl velmi oblíben, v naší obci o to více, neboť od 13.5.1949 byl jmenován čestným občanem  obce Svatoslavi, o čemž se nachází na MNV  záznam. Po jeho úmrtí byl zvolen druhý dělnický president Antonín Zápotocký, který byl do té doby předsedou  vlády. Dne 16.5.1954 se konaly volby do Národního shromáždění a národních výborů. Zapsaných voličů 386, účast na volbě 98,7% odevzdaných platných hlasů pro kandidáty NF 99,7%. Do KNV byl zvolen Ant. Koťa z Víchova, do ONV Frant. Kobylka č. 12, do MNV Hynek Urbánek 153, Oldřich Chrha č.7, Josef  Sapoušek 55, Frant. Kerber 21, Kavlík Josef 91, Suchomel Jan 49, Třeštík Jan 40, Řepa Alois 110, Kvarda Bohumil 141. Předsedou MNV byl zvolen Kerber František, tajemník MNV Řepa Alois. Dne 19.5.1957 se opět konaly volny do  Národního shromáždění a národních výborů. Zapsaných voličů 390, z toho 226 žen a 170 mužů. Odevzdaných hlasů pro kandidáty 390, z toho 4 neplatné. Zvolení byli: do Národního shromáždění Frant. Špaček z Lomničky, do KNV Miloš Koumal z Deblína, do ONV Jan Suchomel č. 49, do MNV Frant. Škrabal  78, Stan. Mencler 158, Hynek Urbánek 153, Jan Kučera 139, Josef  Sapoušek 55, Frant. Kerber 21, Oldřich Crha 7, Jaroslav Kučera 34, Vladislav Šebek 97, Alois Řepa 110, Emilie Kučerová 44, Milada Mikešová 92. Předsedou MNV opět zvolen Frant. Kerber, taj. MNV Alois Řepa, členové rady Jos. Sapoušek, Jarl. Kučera a Vlad. Šebek. Dne 1.6.1953 byl zrušen lístkový přídělový systém a všechno zboží bylo volné. Byla také provedena měnová reforma a to v poměru 1:50. Za 50 starých korun obdržel majitel 1 novou korunu. Ti kteří  měli peníze složeny ve spořitelně, vyměňovali 1:5, částka nad 10 000,- Kč byla odstupňována 1:10 atd. Také i tentokráte bylo mezi občany hodně peněz. Dne 4.10.1957 byl svět ochromen zprávou, že vědci Sovětského svazu vypustili první umělou družici země a také naši občané sledovali let družice kolem země ve večer. hodinách.

V roce 1949 byla zřízena mateřská škola v budově č.113 a vyučování v národní škole bylo jen v č. 97. K mateřské škole byl zřízen přístavek pro lékařskou poradnu dětí. Na Horním Žlebě  byl vybudován v r. 1956 rybník v hodnotě díla 90 PPP ,- Kčs. v akci „Z“. V r. 1956 byl zrušen soukromý hostinec Josefa Vildomce č. 24 a ze sálu utvořil výkupní podnik Tišnov skladiště obílí, které později převzalo JZD. V r. 1955 z prostředků rodičovského sdružení byla zakoupena promítačka a od té doby vždy v zimě byly promítány filmy, početně navštěvované. Značně se rozmohl stavební ruch a kromě správ byly postaveny na Žlebě nové domy č. 51 a 96, dále byla rozšířena kanalizace od transformátoru do Brány po pravé straně až k č. 126, v hodnotě 15 000,- Kč, přebudovaná cesta na Dolním Žlebě, v hodnotě 5000,- Kč a vzat do správy obce hřbitov, který byl náležitě upraven chodníky, postavena sběrna mléka a pořízeno motorové vozidlo pro požárníky. Následkem větší zaměstnanosti zvýšila se i doprava a mezi Svatoslaví a Tišnovem bylo větší počet spojů. Živelných pohrom v období  let 1949 – 57 na polních kulturách nebylo a  úrodné léta byla průměrná. Dne 12.1.1955 vyhořel dům č. 124 Cyril Vildomec a v listopadu téhož roku dům č. 19 Jindřich Kvasnica. V obou případech  šlo  o neopatrnost při skladování žhavého popele. Škoda byla kryta pojištěním. V této době byly zbořeny sešlé domy č. 51, 52,96, které stály v prostoru  návsi k č. 100. V roce bylo zavedeno do obce telefonní spojení a hovorna byla v obchodě u Josefa Kavlíka.
 

Rok 1958

Začal společným hospodařením utvořeného družstva- Pozemky se scelovaly ve větší hony meze se rozorávaly a ozimy byly zasety již v r. 1957 na podzim na větších plochách. To se již objevily na polích první traktory STS a v r. 1958 obdrželo JZD první traktor se kterým jezdil Jan Třeštík 40. Družstvo hospodařilo na 360 ha zemědělské půdy. Hovězí dobytek se sváděl podle druhů do skupinového ustájení povětších chlévech. Koně, prasata a slepice zůstali ustájené postaru. Družstevníci pracovali společně a odměna byla zpravidla dopoledně 0.80 PJ (pracovní jednotka) a odpoledne 0,70 PJ. Taková odměna vedla družstevníky ne k výkonu práce, ale k získání PJ. Jednotky se zapisovaly 1 x za měsíc v kanceláři družstva ve. 23, (kde byl dříve obchod) tak jak si to družstevníci nahlásili (Plela len celý den!). V počátcích družstva se projevily velké hospodářské potíže. Družstevníci, i když byly meze  rozorané, poznávali podle převrácené meze své pozemky a často se stávalo, že při hnojení družstevník navozil na „svůj“ pozemek větší kopy hnoje než na sousední. Podobně tak i  při  rozhazování umělých hnojiv, při krmení dobytka, viděli v družstvu bývalé své pole, krávu atd. Výmlat se prováděl po stodolách, a i když úroda toho roku  byl velmi dobrá, ha výnosy byly nízké, v průměru 15q. Potíže byly i se záhumenkovým hospodářstvím. Každá rodina družstevníka  dostala do užívání tak zvaný záhumenek, 0,50 ha půdy k osobnímu hospodaření, dále pokud měl, mohl chovat 1 krávu, 2 prasata a 10 slepic. Stalo se však, že někteří družstevníci si nebrali do záhumenku zahradu, avšak ze zahrady sklízeli včetně ovoce.  Záhumenky hnojili jak na podzim  1957 tak i z jara 1958 a to ještě  hodně. Celkový roční výsledek hospodaření byl neuspokojivý a hodnota PJ byla 8,- Kč. Kromě peněz se dostávalo na PJ 2 kg obilí. Dne 1.11.1958 bylo započato s výstavbou kravína pod Šrontorama a byl vypracován projekt objektu JZD v těchto místech. V č. 27 byl adaptován vepřín pro 80 ks dobytka – prasat. Tento dům po smrti majitele byl uvolněn.
 

Rok 1959

V únoru se konala výroční schůze JZD Svatoslav a do čela družstva byli zvoleni někteří noví družstevníci. Předsedou se stal Jaroslav Kučera 34, agronom  Jan Suchomel 49. Družstvo se zaměřilo na semenářské hospodářství a semenářským agronomem se stal Vlad. Kratochvíl 28. Hospodaření družstva se částečně zlepšilo zavedením výkonových norem a zvýšením celkové výrobny. Ha výnosy byla v průměru 19q u obilovin. Začalo se s pěstováním ozimní  řepky a lnu. Výnos ozimní řepky byl nízký 9 q z ha, zato však len byl velmi výnosný jak na stonky tak i na semeno. Hodnota PJ toho roku byla 14 Kč a 2 kg obilí. Družstevní zahrady byly předány jako záhumenky. Družstevníci  býv. drobní zemědělci anebo ti, kteří neměli ve svých chlévech družstevní dobytek, odprodali  záhumenkovou  krávu družstvu, protože z 0,50 ha záhumenky toto stěží mohli živit. Družstvo zakoupilo další  2 traktory, 1 velkou mlátičku, silážní kombajn a další mechanizační stroje a nářadí. Výmlat byl prováděn u kravína a poprvé bylo v obci použito obilného kombajnu z STS. Na Dolním Žlebě byla postavena první drůbežárna pro 300 slepic, dokončena stavba kravína a postavena  odchovna kuřat a v č. 34 adaptován ze stodoly vepřín pro 80 ks prasat. Dne 1.7.1959 vstoupili do  JZD další zemědělci, takže družstvo obhospodařovalo 470 ha zemědělské, z toho 423 ha orné půdy. V tomto roce byla provedena  generální oprava národní školy – výměna  oken, nová omítka, nové stolky, židle a parkety. Byly  postaveny rodinné domky na Horním Žlebě č. 105 František Sláma, č 106 Vladimír Bílý a č. 52 Frant. Sláma na Bezděkově. Dne 13. dubna byla znovu založena TJ Sokol, která byla v r. 1939 z  nařízení zrušena. Předsedou  TJ Sokol byl zvolen Josef Husák č. 129. První činnost TJ  byla v oddíle kopané, kde bylo sehráno několik  přátelských utkání. Dne 5.5. odešel  na odpočinek zdejší farář Viktor Veselý, který zde působil 48 let. Správcem farnosti se stal farář z Deblína pro obě farnosti. Dne 27.5. při pohřbu E. Vildomcové z č. 27 (převezena z pohraničí) v průvodu z kostela na hřbitov byl raněn mrtvicí a zemřel Jindřich Juránek z č. 20, dlouholetý varhaník. V tomto roce se objevil v obci první televizor a to u Josefa Kerbera č. 116.
 

Rok 1960

V únoru se konaly na výroční schůzi JZD volby funkcionářů a za předsedy byl zvolen Jan Suchomel z č. 49, který již do té doby zastupoval Jaroslava Kučery, jenž odešel na zemědělské studie. Agronomem byl zvolen Fr. Kobylka z č. 12, zootechnikem Jan Kučera z č. 139, mechanizátorem Jiří Šebek z č. 26, účetní Marie Kerberová z č. 116 předsedou revizní komise Václav Třeštík z č. 94. Dnem 1. února  byly svedeny dojnice do nově postaveného kravína. Ostatní hovězí skot byl nadále ustájen po skupinách a vlivem zvyšování stavu dobytka byli do konce býci v č. 38 a 43 ustájení pod kůlnou. V té době byl hovězí dobytek ve stodole v č. 40, ve chlévě č. 26, 5,55, 47 prasnice v č. 94, 30,31, 36,1,10,13,15,28,33, Bylo zastaveno 1 200 kuřat z nichž bylo 400 slepic. Úroda obilovin byla pěkná a průměrný ha výnos u obilovin byl 22q. Také úroda lnu byla velmi pěkná, jak na stonky tak i na semeno. Krajně neúrodný rok byl na brambory. Období dešťů započalo od července a trvalo až do zamrznutí. Brambory vlivem  mokra byly napadeny plísní a zarostly jako louka plevelem a výnos byl z 1 ha  55q. V obci nebylo pamětníka na tak neúrodný rok brambor. Přesto hodnota PJ byla 16,-Kč (záloha 10,- doplatek 6 ) a 2 kg obilí na naturálie. Družstvo zakoupilo pásový traktor DT 54, dále 2 kolové traktory, kombajn na brambory. Na podzim byla postavena další drůbežárna, mostní váha v obci  u č. 88. V zimním období 1959/60 byla vykopána studna u č. 52, tato  se však zřítila v době kdy se v ní nepracovalo. Její dokončení nebylo provedeno a vozila se do ní voda z rybníka, odkud se přečerpávala do menší studny Jos. Sedmíka a  samospádem  tekla do kravína. Teprve v zimě 1960/61 bylo započato s výstavbou vodovodu ze Štóly do objektu JZD. Při