Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Anketa

Jak se Vám líbí naše www stránky?

Celkem hlasů:
81
Hlasování začalo:
10. 6. 2015
Hlasování končí:
neomezeno

Hlasujte kliknutím na jednu z možností

Svátek

Svátek má Dita

Navigace

Odeslat stránku e-mailem

Obsah

Historie obce

Svatoslav nebo také Svatoslava, jak se jí říkávalo v dobách dávnějších, je ve svém historickém významu menší obcí, ležící na jižním Svahu vrchu Kamenný v blízkosti Bílého potoka, stranou od hluku světa, obchodních cest i historických událostí. Je obcí prastarou, což dokazují první zmínky z roku 1240, ve kterém již byla Svatoslav významnou farní obcí patřící tehdy pod tišnovský cisterciánský klášter, se kterým byla pod ochranným právem zeměpanského hradu Veveří. V roce 1539 zmiňuje se urbář panství tišnovského, že bylo ve Svatoslavě usedlých 32 z toho 21 rolníků, 10 chalupníků a 1 mlynář. Dále zapsáno jest roku 1793 bylo ve vsi 49 domů se 312 obyvateli, 1839 bylo 67 domů a 411 obyvatel, roku 1900 - 103 domů a 652 obyvatel, 1921 - 122 domů a 682 obyvatel z nichž 677 čechů a 5 cizozemců.

Nejvýznamnější historickou památkou je kostel Nanebevzetí Panny Marie, na jehož věži jsou tři zvony z roku 1494, 1495 a 1545. Na jeho vysoké stáří ukazují mimo jiné i po přestavbě zachované gotické okno za hlavním oltářem v presbytáři a silmá kamenná čtyřhranná věž, ve které je prolomen vchod. Kostel se připomíná roku 1501, kdy Vaněk Panovec Matce Boží ve Svatoslavě 10 kop grošů dědictvím zanechal a v roce 1573, kdy klášter knězi Janovi za dlouholeté zásluhy jeho o klášter tuto farnost propůjčil, avšak se závazkem, aby pro případ jako farář klášterní na zavolání po svůj týden v duchovní správě pracoval. Fara zde byla již před rokem 1240 a v létech 1649 až 1756 byla spojena s tehdy Německými Knihnicemi. Významného dění okolo svatoslavské farnosti stalo se v roce 1711, kdy jak uvádí historické zápisy, odstěhoval se farář František Velecký ze Svatoslavi do Moravských Knínic, protože fara zde byla na spadnutí a svatoslavští farníci mu nechtěli novou vystavěti. Odtud administorval Svatoslav až do roku 1735, kdy se svatoslavští pociťujíce nepohodlí, které jim vzešlo z přestěhování se farářů, vynasnažili, aby je dostali nazpět a novou faru vystavěli. Byli však odmrštěni proto, že k faře nechtěli přistavět hospodářských stavení. Po dlouhém vyjednávání konečně rozhodla konsistoř roku 1748, že farář z Moravských Kmínic pro velkou vzdálenost má na své útraty vydržovati místního kaplana(lokála), sic že bude Svatoslav přifařena k Deblínu. Teprv roku 1755 farář Carvelli svolil, že lokála ustanoví, jemu 100 zlatých ročně platiti bude, když se obec zavázala, že lokálu vystaví byt a dá ročně 10 mír žita a klášter že dá ostatní potřebné , načež v roce 1756 stal se prvním samostatným lokálem P. Otto Zeman. Další významnou budovou jest obecní škola stojící poblíž kostela. Roku 1758 připomíná se v marice, že 5. máje křtil se Karlu kantůrkovi, ludirektorovi a jeho ženě Alžbětě syn jménem Jan a roku 1856 vystavěna byla nynější škola, od roku 1874 dvojtřídka. Na přelomu století stala se školou trojtřídní s až 129 dětmi a přiškoleným Pánovem. Za zmínku stojí také v historických pramenech uváděný pořádek škol dle prospěchu z roku 1820, kdy si svatoslavská škola nevedla právě nejlépe a obsadila poslední 20. místo.